Světová meteorologická organizace (WMO) ve spolupráci s evropskou agenturou Copernicus vydala rozsáhlou studii o současných poznatcích o vlivu meteorologických faktorů a znečištění ovzduší na šíření a průběh onemocnění COVID-19.
Celou zprávu si můžete v angličtině přečíst zde.
Níže přinášíme překlad hlavních závěrů zprávy, kde jsme nejdůležitější informace zvýraznili.
Obecně tedy můžeme říci, že ačkoliv jsou jisté náznaky vlivu, nelze s jistotou říci, že meteorologické faktory významněji ovlivňují šíření a průběh nemoci, a to stejné platí i pro znečištění ovzduší. Nelze v tuto chvíli prokazatelně říci, že v oblastech s horší kvalitou ovzduší je průběh onemocnění a jeho šíření závažnější. Hlavní vliv měly v roce 2020 dle modelů primárně konkrétní opatření přijatá konkrétními vládami. Závěry se však shodují na tom, že je třeba tuto problematiku dále intenzivně zkoumat.
- epidemiologické studie COVID-19, které byly do současné doby provedeny, poskytly smíšené závěry ohledně citlivosti viru a onemocnění na meteorologické podmínky.
- dynamika přenosu COVID-19 v roce 2020 byla pravděpodobně primárně ovlivněna nařízeními vlád, spíše než meteorologickými podmínkami. Další důležité faktory zahrnují změny chování populace a demografické faktory dané populace. V poslední době bylo významné také zastoupení jednotlivých mutací.
- respirační virové infekce často vykazují jistou formu sezónnosti, obzvláště v oblastech mírného klimatu. Sezónnost respiračních virových onemocnění – zejména kulminace na podzim a v zimě u chřipky a nachlazení v mírných podnebích – rozvířila debatu o silné závislosti COVID-19 právě na ročním období v případě, že by se zde toto onemocnění vyskytovalo po více let.
- primární mechanismy, související se sezónností respiračních virových infekci, zatím nejsou dobře prostudovány. Mohou souviset s kombinací přímých dopadů na přežití viru, dopadů na odolnost imunitního systému, ale zahrnují i nepřímé vlivy jako počasí a změny chování lidí.
- laboratorní studie SARS-CoV-2, viru způsobujícím COVID-19, poskytly určité důkazy, že virus přežívá déle při nižších teplotách, v suchém prostředí a při nižší UV radiaci. Tyto studie však neposkytly přímé důkazy významného vlivu meteorologických podmínek na virus a míru jeho přenosu v praxi.
- existují důkazy, že chronická a krátkodobá expozice znečištěnému ovzduší může prohloubit symptomy a zvýšit úmrtnost u některých respiračních chorob. Toto je v souladu s výsledky prvních studií zaměřených na COVID-19 a jeho úmrtnost. Tyto výsledky však musí být ověřeny a blíže prostudovány rizikové faktory na úrovni jednotlivce. V tuto chvíli neexistuje přímý, vědeckou komunitou potvrzený, důkaz o vlivu znečištění ovzduší na životaschopnost viru SARS-CoV-2 v ovzduší.
- modelové studie předpokládají, že přenos COVID-19 se může po čase stát závislý na ročním období, takže by meteorologické faktory mohly být v budoucnu zahrnuty do předpovědí vývoje šíření viru.
- v tuto chvíli však neexistuje podklad, na základě kterého by vlády měly meteorologické faktory brát v potaz při schvalování konkrétních opatření pro zastavení pandemie.
- výzkum v oblasti vlivu meteorologických podmínek na COVID-19 a jeho šíření musí v budoucnu pokračovat. Je to klíčové pro vývoj budoucích modelů, které simulují epidemiologickou situaci. V potaz by měly být brány jak přímé, tak nepřímé faktory.
- vědecky ověřené studie mají potenciál ovlivnit rozhodnutí o zdraví populace a vnímání rizik onemocnění veřejností. Proto je kritické, aby výzkumníci a vydavatelé poskytovali informace o vysoké kvalitě pro analýzu a poskytovali vysoký standard hodnocení takovýchto studií.
- stejně tak je klíčové, aby byla vedena aktivní a jasná komunikace mezi výzkumníky, médii a osobami klíčovými v rozhodujících procesech, aby bylo zajištěno, že vědecké poznatky jsou vhodně aplikovány na následné konkrétní kroky a opatření a rozhodnutí byla objektivní, transparentní a zodpovědná.
Rád si ve volném čase hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout.
Jsem autorem řady webových stránek věnovaných životnímu prostředí, například stránek a obsahu stránek infoviz.cz, na které najdete stovky infografik věnovaných tématům z oblasti počasí, klima, vody, kvality ovzduší a životnímu prostředí obecně. Dále jsem vytvořil stránky envidata.cz, kde jsou k dispozici tisíce analýz různých datových sad věnovaných právě počasí, klima, vodě a kvalitě ovzduší, a to jak pro ČR, tak globálně. Vytvořil jsem také tyto stránky enviblog.cz nebo rozcestník o kvalitě ovzduší na ovzdusi.cz.
Pracuji jako vedoucí oddělení kvality ovzduší na ČHMÚ Brno a jsem členem výboru České meteorologické společnosti.
