Rozvojový program OSN (United Nations Development Programme, UNDP) podnikl dosud nejrozsáhlejší výzkum názoru lidí na klimatickou změnu v historii. Do výzkumu se zapojilo přibližně 1,2 milionu respondentů z 50 zemí světa, mezi kterými sice není Česká republika, přesto se jedná o velmi zajímavé výsledky.
Kompletní výsledky výzkumu najdete v anglické hodnotící zprávě. V rámci výzkumu byly použity dotazníky, mobilní aplikace, hry atd., čímž se podařilo získat názor velmi velkého počtu unikátních a náhodných jedinců různého pohlaví, věku a vzdělání. Neplánovaně se podařilo získat zajímavé informace a názory i v kontextu současné globální krize v souvislosti s pandemií COVID-19, která představovala výraznou globální hrozbu.
Výsledky byly shromážděny a analyzovány experty na univerzitě v anglickém Oxfordu. Ti museli mj. data upravit tak, aby představovala reprezentativní vzorek populace v daných zemích. Potenciální chyba ve výsledcích je v průměru +/- 2 %.
Celkově ukázaly výsledky na skutečnost, že 64 % lidí považuje změnu klimatu za naléhavý problém, který je třeba řešit. Vůbec nejvyšší podíl zastánců klimatické změny (74 %) byl v zemích SIDS (malé ostrovní rozvojové země), které v tomto průzkumu zastupovaly země Belize, Fiji, Trinidad a Tobago. Vysoký byl také podíl ve vysokopříjmových zemích (72 %), kam v rámci výzkumu patřily země jako Austrálie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Španělsko, Švédsko, Polsko, Velká Británie či např. USA.
Obecně pokud se podíváme na regiony, bylo zastánců klimatické změny nejvíce v oblastech Severní Ameriky a západní Evropy (72 %), ve východní Evropě a Střední Asii to bylo kolem 65 %, Arabské země kolem 64 %, Latinská Amerika a Karibik 63 %, Asie a Pacifická oblast také 63 % a subsaharská Afrika 61 %.
Z lidí, kteří povařují změnu klimatu za naléhavý problém, řeklo 59 %, že by se snažili pomoci jakoukoliv cestou a co nejdříve, aby se situace zlepšila. Naopak 20 % z těchto zastánců je spíše názoru, že by se mělo jednat pomaleji a 10 % se domnívá, že se v této oblasti již podnikají dostatečné kroky.
Popularita řešení
Respondentům bylo nabídnuto 18 různých politik, které souvisí s klimatickou změnou. Nejčastěji označovali respondenti za důležité následující čtyři:
- Ochrana lesů, pralesů a krajiny (54 %)
- Energie ze solárních, větrných a dalších obnovitelných zdrojů (53 %)
- Techniky farmaření v souladu s ochranou klimatu (52 %)
- Vyšší investice do zelených firem a pracovních pozic (50 %)
V zemích, kde jsou vysoké emise z odlesňování a využívání krajiny, byla většinou velmi vysoká podpora ochrany těchto přírodních ekosystémů. Stejně tak byla velmi vysoká podpora obnovitelných zdrojů v zemích, které vykazují vysoké emise z výroby elektřiny a tepla – USA (nejvyšší emise, 65 %), Německo (71 %), Kanada (73 %), Jihoafrická republika (69 %), Japonsko (68 %), Polsko (57 %) či Rusko (51 %).
Téměř ve všech zemích G20 byla vysoká podpora pro investice do společností a pracovních míst, která by napomohla řešit problém klimatické změny.
9 z 10 zemí s nejvíce urbanizovanou populací bylo výrazně pro ekologické formy dopravy. Celkově pak byla právě ekologická doprava pátou nejčastěji zmiňovanou politikou.
Na sedmém místě, co do podpory lidí, bylo budování infrastruktury, která bude lidi chránit před projevy extrémního počasí a systémy včasného varování.
Nejvyšší rozdíl v názoru dvou zemí byl u otázky jak důležité je udržovat oceány a vody v dobrém stavu. Zde byla podpora ve Velké Británii 81 %, naopak v Iráku pouze 29 %. V tomto případě se tedy jasně projevuje názor ostrovní země a země, které moře nemá.
Zajímavé je také to, že vyšší podporu mělo snižování plýtvání potravinami než snižování spotřeby energií.
Obecně nejnižší podporu z 18 navrhovaných politik měla dieta založená pouze na rostlinných produktech a finančně dostupné pojištění.
Sociodemografické faktory
Nejvýznamnějším sociodemografickým faktorem bylo jednoznačně vzdělání. Obecně lze říci, že vysoká míra zastánců klimatické změny byla mezi lidmi s vyšším stupněm vzdělání a to víceméně napříč všemi hodnocenými zeměmi. Ve Francii to bylo například až 87 %, v Japonsku 82 %.
Celkově byl rozdíl v názorech mezi jednotlivými pohlavími relativně malý (4 %), byly zde však výrazné rozdíly v některých zemích. Například v Austrálii, Kanadě či USA byla podpora až o 10 % vyšší mezi ženami a dívkami ve srovnání s muži a chlapci. V jiných zemích ale byla situace opačná – například ve Vietnamu a Nigerii bylo více zastánců mezi muži a chlapci.
Ve věkových skupinách byl nejvyšší podíl ve skupině osob mladších 18 let. Více než 80 % takto mladých osob označilo klimatickou změnu za naléhavý problém. Ve věkové skupině 18-35 to bylo 65 %, 36-59 66 % a u osob starších 60 let pouze 58 %.
Rád si ve volném čase hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout.
Jsem autorem řady webových stránek věnovaných životnímu prostředí, například stránek a obsahu stránek infoviz.cz, na které najdete stovky infografik věnovaných tématům z oblasti počasí, klima, vody, kvality ovzduší a životnímu prostředí obecně. Dále jsem vytvořil stránky envidata.cz, kde jsou k dispozici tisíce analýz různých datových sad věnovaných právě počasí, klima, vodě a kvalitě ovzduší, a to jak pro ČR, tak globálně. Vytvořil jsem také tyto stránky enviblog.cz nebo rozcestník o kvalitě ovzduší na ovzdusi.cz.
Pracuji jako vedoucí oddělení kvality ovzduší na ČHMÚ Brno a jsem členem výboru České meteorologické společnosti.
