Indie je proslulá špatnou kvalitou ovzduší, situace v Novém Dillí je ale opět kritická.
Nad indickou metropolí se v posledních dnech opět snesl toxický smog, koncentrace znečišťujících látek dosahují extrémních hodnot a viditelnost je velmi omezená. Lidé i přímo na ulicích kašlou a slzí v důsledku špatné kvality ovzduší.
Město jako takové je dlouhodobě považováno za jedno z nejhorších míst na světě, co se týče kvality ovzduší. Místní vláda dokonce vyhlásila stav veřejného ohrožení a byly zavřeny školy a rušeny lety.
Zhoršený stav znečištění ovzduší je pro město v tuto dobu relativně běžný, letošní situace je však výrazně horší, než je obvyklé. Šéf místní samosprávy přirovnal město k „plynové komoře“. Koncentrace některých látek dosáhly tak vysoké hodnoty, že narazily na měřitelný rozsah některých přístrojů.
Podle některých zdrojů dosáhla koncentrace suspendovaných (prachových) částic PM2,5 těžko uvěřitelné hranice 1000 µg/m3 (tedy 1 mg/m3). To je stonásobek doporučené maximální hodnoty podle Světové zdravotnické organizace. Roční imisní limit v České republice pro tuto látku je 25 µg/m3 a od 1. ledna 2020 bude snížen na 20 µg/m3. V roce 2018 byl nejvyšší roční průměr PM2,5 koncentrací v České republice naměřen na stanici Ostrava-Radvanice ZÚ a to 36,8 µg/m3. Celkem jsou dostupná data za rok 2018 pro 80 stanic. Všech 10 stanic s nejvyšším ročním průměrem se nachází v okresech Ostrava-město, Karviná a Frýdek-Místek.
Příčiny
Co stojí za tak špatnou situací? Na vině je hned několik faktorů. Velmi významné je podzimní spalování zemědělci, velmi významně také k situaci přispívají nepříznivé rozptylové podmínky – především pak velmi nízké rychlosti větru, takže se znečištění kumuluje u zdrojů. Významným zdrojem znečištění je v Novém Dillí doprava. V tuto roční dobu jsou také v rámci festivalu hojně odpalovány pyrotechnické předměty – a to přes důrazný zákaz, která i letos vláda vydala.
Opatření
Lidé byli vyzváni co nejvíce omezit pohyb venku. Mezi lid bylo také distribuováno více než 5 milionů roušek, avšak jejich účinnost je velmi problematická. Podobné typy ochrany sice zabrání vdechování velkých částic (což například může pomoct od kašle), ale nezachytí malé částice, které škodí zdraví, protože se dostávají do dýchacího systému – na rozdíl od těch velkých, které sice dráždí, jsou nepříjemné, ale jsou zachyceny na sliznicích. Pálení zemědělci bylo také zakázáno, v okolí momentálně hoří (na základě satelitních snímků) minimálně 3000 požárů založených právě farmáři.
Co se dopravy týče byl zaveden systém lichých a sudých SPZ. Automobily s lichým číslem na poznávací značce smí jezdit pouze v liché kalendářní dny a naopak. To by v případě 100% respektování mohlo snížit počet vozů ve městě až o 1,2 milionu.
Rád si ve volném čase hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout.
Jsem autorem řady webových stránek věnovaných životnímu prostředí, například stránek a obsahu stránek infoviz.cz, na které najdete stovky infografik věnovaných tématům z oblasti počasí, klima, vody, kvality ovzduší a životnímu prostředí obecně. Dále jsem vytvořil stránky envidata.cz, kde jsou k dispozici tisíce analýz různých datových sad věnovaných právě počasí, klima, vodě a kvalitě ovzduší, a to jak pro ČR, tak globálně. Vytvořil jsem také tyto stránky enviblog.cz nebo rozcestník o kvalitě ovzduší na ovzdusi.cz.
Pracuji jako vedoucí oddělení kvality ovzduší na ČHMÚ Brno a jsem členem výboru České meteorologické společnosti.
Vážený pane Brzezina,
chtěla bych se zeptat proč se neměří standartně koncentrace PM 2,5 na všech vašich stanicích,když se všichni schodují v tom , že jsou nejnebezpečnější pro lidské zdraví?
Kdy budete tyto prachové částice celoplošně měřit ?
děkuji za odpověd
Heleba Weiserová
Vážená paní Weiserová,
máte pravdu, spíše je to dáno technickou náročností takovýchto měření. Čím menší částice jsou, tím obtížnější je jejich měření a to jak technicky tak finančně.
V současnosti se již rutinně měří ještě menší částice a to tzv. PM1. Jejich měření ale v minulosti bylo velmi technicky a finančně obtížné, neměřily se proto a ani pro ně není stanoven imisní limit. Postupně se však rozšiřuje počet stanic, kde jsou monitorovány i tyto částice a ČHMÚ v současnosti buduje i síť pro měření tzv. ultrajemných částic, částic velkých v řádu nanometrů. Je to ale běh na delší trať, proto čím jsou částice menší, tím je i menší počet stanic, kde jsou jejich koncentrace sledovány.
Máme momentálně k dispozici i nejnovější přístroje, které umí měřit všechny frakce a dokonce i počet částic. Není jich zatím ale k dispozici mnoho, v Brně je situace dobrá, je jich dnes již k dispozici několik, např. na stanici Brno-Úvoz, Brno-Zvonařka, Brno-Výstaviště nebo měřící vůz Magistrátu města Brna.
S pozdravem
Jáchym Brzezina