Jednou do roka se část hydrologů z celého ČHMÚ, tzv. „měřičů“, potká na nějakém místě, aby si navzájem vyměnili zkušenosti a porovnali přístroje pro měření průtoků metodou bodových rychlostí. Tím je míněno to, že řekou či potokem teče takové množství vody, které hydrologovi umožňuje celý profil toku bezpečně projít a přitom po pravidelných vzdálenostech měřit v určitých bodech vhodným přístrojem (hydrometrickou vrtulí, ultrazvukovým FlowTrackerem a nebo přístrojem MfPro pracujícím na bázi elektromagnetické indukce) rychlost proudění vody. Vše se potom „v suchu“ přepočítá výpočetním programem a my dostaneme výsledný průtok. Srovnávací měření slouží hydrologům z ČHMÚ pro interní kalibraci přístrojů a zjištění případných chyb v měření.
Každé takové setkání se koná v blízkosti říčního profilu s co nejrovnoměrnějším prouděním, v ideálním případě pod nějakou přehradou, aby jsme pro srovnávací měření měli zajištěn stálý průtok. Tentokrát se naše setkání konalo na území ostravské pobočky.

Ubytováni jsme byli v krásném prostředí Karlovy Studánky pod horou Praděd, samotné měření pak proběhlo v Rýmařově na Podolském potoce, pravostranném přítoku řeky Moravice. Měrný profil v Rýmařově je skvělý, ale žádná přehrada se na Podolském potoce nenachází, takže jsme trochu „bojovali“ s počasím. Aby jsme se vyvarovali ovlivnění měření případnou vlnou z předpovídaného deště, přesunuli organizátoři akce srovnávací měření hned na den našeho příjezdu do Jeseníků.




Nebudu Vás ale zatěžovat fakty a výsledky měření jednotlivých poboček… Na to jsou v ČHMÚ mnozí povolanější. Každopádně můžeme širokou veřejnost ujistit, že tým hydrologů „měřičů“ je v dobré kondici jak po stránce fyzické a psychické, tak vědomostní a i co se vybavenosti kvalitní a moderní měřičskou technikou týče, je vše v tom nejlepším pořádku.

Fyzickou odolnost také dokázala parta „měřičů“, která se druhý den našeho setkání po dlouhé celodenní poradě vydala údolím Bílé Opavy na chatu Barborka v nadmořské výšce 1320 m… nedaleko pod vrcholem Pradědu. Počasí bylo velmi osvěžující, mrholení se střídalo s lehkým deštěm, teplota odhadem 12-13°C.


Nelze jinak, než konstatovat, že letošní akce se opět vydařila! Rozzářené tváře při loučení před odjezdem toho byly důkazem a jistě nejeden statečný hydrolog někde vskrytu tajně vpíjel slzu do kapesníku… A horské řeky se chvěly, jakoby je nechtěly pustit…
