Autoři: Adéla Svejkovská, Jáchym Brzezina
Poslední aktualizace: 1. 4. 2020
Čím se zabývá?
Základním cílem meteorologicko-klimatických oborů je co nejpřesnější určování hodnot jednotlivých meteorologických prvků.
Meteorologie – věda zabývající se studiem složení, stavby, vlastností, jevů a dějů v atmosféře.
Pozvolna se osamostatňujícím oborem meteorologie je klimatologie.
Klimatologie – věda zabývající se studiem dlouhodobých účinků meteorologických procesů, které probíhají na Zemi (např. klimatická změna).
Světové dějiny meteorologie
Za počátek rozvoje meteorologie jako vědní disciplíny je považována 1. polovina 17. století, kdy byly vynalezeny přístroje umožňující měření tlaku a teploty vzduchu. Nejstarší zmínky o meteorologii sahají až do 4. stol. př. n. l. Základy meteorologie položil Aristotelés, ve svém pojednání „Meteórologik“ (Shrnutí tehdejší znalosti o počasí a podnebí).
Časová osa – souhrn
- Nejstarší zmínky o meteorologii sahají až do stol. př. n. l. Základy meteorologie položil Aristotelés, ve svém pojednání „Meteórologik“. Jednalo se o dílo popisující tehdejší znalosti atmosféry a obsahovala například popisy mraků, deště, sněhu, větru, krup, hromů a blesků, ale i klimatických změn. Ve svém díle se zabýval i vědami s meteorologií úzce spojenými jako jsou astronomie, geografie nebo chemie.
- 1492 K. Kolumbus při své plavbě poznal stálost severovýchodních větrů a objevil tak pasáty. Během své plavby roku 1494 zažil tropickou cyklonu a obecně byla snaha o detailnější pochopení atmosférických procesů tak, aby bylo lépe možné plánovat zámořské výpravy.
- 1597 G. Galilei demonstroval první typ teploměru a zahájil pokusy s termoskopem. Z této doby tedy pochází první opravdová meteorologická měření a pozorování, problémem však byl fakt, že tehdy ještě neexistoval žádný měřící standard, který až později v 18. století zavedli D. G. Fahrenheit a A. Celsius
17. století
- 1637 R.P., Descartes vyslovil zákon o lomu světelných paprsků, W., Sneliussen předložil výklad o vzniku duhy
- 1643 E., Toricelli dokázal existenci atmosférického tlaku a vynalezl rtuťový barometr, což byl zásadní objev v dějinách vědy o počasí a tím byly položeny základy meteorologie jako vědního oboru. Torricelli také zformuloval Torricelliho zákon, vysvětlující rychlost proudění kapaliny z otvoru na boku nádoby. Jde přitom o speciální případ Bernoulliho rovnice.
- 1648 B., Pascal prováděl pokusy s tlakoměrem – zjistil tak, že tlak vzduchu s výškou klesá, a že na tomto principu lze měřit výšku hor (19. 10. 1648). Byla objevena souvislost tlaku s počasím – důležitý meteorologický faktor.
18. století
- Během 17. a 18. století vznikaly různé další typy teploměrů, v roce 1714 pak G. D. Fahrenheit zkonstruoval rtuťový teploměr, který měl i měřící škálu. Fahrenheitova stupnice, ve které voda mrzne při 32 °F a vaří při 212 °F, se používá v některých zemích dodnes. O necelých 30 let později, roku 1742, navrhl švédský astronom Anders Celsius jinou teplotní stupnici, ve které voda mrzne při 0 °C a vaří při 100 °C a právě jeho stupnice je dnes nejpoužívanější teplotní stupnicí.
- 1793 J. Six zkonstruoval první extrémní teploměr (trvale registrující extrémní teploty v daném místě).
19. století
- 1825 E. F. August sestrojil vlhkoměr (tzv. Augustův psychrometr), využil přitom ochlazování při výparu k měření vlhkosti.
- 1837 W. Whewell sestrojil první miskový větroměr (anemometr).
- 1850 Výnosem císaře Františka Josefa I. byl zřízen c. k. Ústřední ústav pro meteorologii a zemský megnetismus ve Vídni.
- 1856 Vznikla první meteorologická služba v Evropě (ve Francii) a bylo také zavedeno telegrafické dodávání meteorologických zpráv.
- 1856 – 1860 byl formulován barický zákon větru (směr větru vzhledem k rozdělení atmosférického tlaku).
- 1873 na 1. Meteorologickém kongresu ve Vídni vznikla Mezinárodní meteorologická organizace. Prvním prezidentem se stal Buys-Ballot, Ch. H. D, (kongres stanovil pravidla pro pozorování a měření povětrnostních prvků a jevů)
Dějiny meteorologie v českých zemích do roku 1918
Z přepisu Kosmovy kroniky jsou známy nejstarší písemné záznamy o počasí v českých zemích už v roce 975. Díky českým meteorologům vznikla v polovině 19. stol. nejhustší síť pozorovacích stanic v Evropě.
Časová osa – souhrn
- 975 Z přepisu Kosmovy kroniky jsou známy nejstarší písemné záznamy o počasí v českých zemích. Jedná se o poznámky neznámého autora v drážďanském rukopise. „Zima velmi tvrdá a nevhodně dlouhá a 15. května velký napadlý sníh pokryl celou zemi “.
- 1533 Začátek nejstarších denních záznamů o vizuálním pozorování počasí u nás, konané na jihovýchodní Moravě Janem z Kunovic ( do r. 1545 ). Jedná se o první systematická pozorování konaná po dobu 13 let, ale bez informací o počasí v teplém pololetí.
- 1605 J. Kepler z Prahy vyzývá učence k pozorování a zveřejňování získaných meteorologických informací, publikuje první denní záznamy o počasí, snaží se o vysvětlení počasí v Praze v minulosti.
18. století
- 1719 J. C. Rost v Zákupech u České Lípy prováděl nejstarší atematické záznamy u nás (tlak, teplota, směr větru, průběh počasí).
- 1751 Založení klementinské observatoře v jezuitské koleji v Praze na Starém městě (nejstarší meteorologická stanice v Čechách) – první souborná a systematická měření srážek, teploty a tlaku vzduchu v Čechách. Pravidelná meteorologická měření zde byla zahájena v roce 1752. O její založení se zasloužil Joseph Stepling a stal se také prvním ředitelem.
- 1754 V. P. Diviš vztyčil první uzemněný bleskosvod v Příměticích u Znojma k odsávání elektrických nábojů z atmosféry
- 1775 Začátek pravidelných meteorologických měření a pozorování počasí u nás. V roce 1784 začíná spojitá řada meteorologických pozorování v Praze-Klementinu. Záznamy se dochovaly již od roku 1752).
19. století
- Díky českým meteorologům vznikla v polovině 19. stol. nejhustší síť pozorovacích stanic v Evropě.
- 1875 Nově zřízená Hydrografická komise založila síť srážkoměrných a vodoměrných stanic pro Království české. Od tohoto roku byly pravidelně vydávány ročenky srážkoměrných a vodoměrných měření.
- 1900 Zřízena observatoř na Sněžce.
- 1918 byla poprvé zakreslena meteorologická mapa pro území ČSR (mapu sestavilo vojenské oddělení v Klementinu).
Kontrolní kvíz
Zkuste si krátký kvíz na ověření znalostí z této kapitoly.