Blog

Ahoj Pavle,

předně děkuji, že sis udělal čas na rozhovor.

Poslední roky hodně mluvíme o suchu, rok 2020 ale byl trochu jiný než ty předchozí. Je pro tuto chvíli sucho zažehnáno?

To je zatím těžké říci. Rok 2020 byl nadnormálně vlhký, ale nesmíme zapomínat na to, že pokles zásob podzemních vod v posledním suchém období trval několik let, postupně se tento deficit projevil i v povrchových vodách. Je tedy třeba být opatrný a nedělat jasné prognózy z jednoho roku. Pro tento rok je však pozitivní, že v průběhu ledna letošního roku do už nasycené krajiny napadl sníh i v nižších polohách, což je pro doplnění zásob podzemních vod rovněž důležité. První polovina roku by tedy mohla být z hlediska vodností v normálu.

V loňském roce byla situace jako na houpačce a zaznamenali jsme měsíce s výrazně nadprůměrným i podprůměrným srážkovým úhrnem. Je takové střídání měsíců normální?

Za minimálně posledních 10 let co si pamatuji, jsem něco takového nezažil. Když si uvědomíme, tak posledních 5-6 let byla pouze suchá období, kdy průtoky atakovaly historická minima. Naráz přichází divoký půlrok druhé poloviny roku 2020, kdy od června až dosud registrujeme stále nadnormální vodnosti průtoků v síti vodoměrných stanic.

Jaká je tedy v tuto chvíli situace?

Krajina na Moravě je v současnosti tak nasáklá vodou, že stačí nemalý úhrn srážek a dochází k vzestupům hladin vodních toků. Navíc případné tání lednové sněhové pokrývky s velkou pravděpodobností způsobí další vzestupy hladin.

Významnější povodně jsme v roce 2020 zaznamenali v červnu a také říjnu, byly povodně podobného charakteru nebo se v něčem lišily?

Povodňové události v červnu byly specifické v tom, že prakticky každý víkend došlo k vzestupům hladin vodních toků až do stupňů povodňové aktivity. K nejčastějším vzestupům určitě došlo na řece Svratce. Od června došlo i během podzimu k pár nevýznamným vzestupům. V říjnu přišly významné úhrny srážek, které spadly na povodí, která byla už tak nasáklá z předchozích srážek. Došlo tedy k razantním vzestupům hladin až do nejvyšších stupňů povodňové aktivity. Nejvíce byla sledována řeka Morava, kterou protékal průtok s dobou opakování až 20 let. Z mého pohledu byly určitě rozsáhlejší a významnější povodně v říjnu. To dokazuje i fakt, že průměrné měsíční průtoky v našich stanicích byly za říjen i přes 400 % dlouhodobého normálu.

Je běžné, aby se vyskytly takového povodně na podzim? Stalo se to někdy v minulosti?

Z dat, která máme, je jasné, že v takové míře se moc nevyskytovaly. Povodně se vyskytovaly často koncem léta, případně v září nebo tradičně kolem Vánoc, ale v říjnu nebo v listopadu moc ne.

Můžeme srovnat povodně v roce 1997 na Moravě s těmi v roce 2020? V čem se lišily?

Při povodních v roce 1997 se vyskytly v oblasti Moravy události v atmosféře, které se normálně nestávají nebo alespoň ne tak často. V Jeseníkách a Beskydech spadlo ohromné množství vody, které se s rokem 2020 nedá srovnávat. Řekou Moravou odtékaly stovky miliónů kubíků vody a vzestupy hladin způsobovaly rozsáhlé škody. Povodně v 1997 byly hlavně těmi, které nám otevřely oči. Pochopili jsme, jak jsou povodně ničivé a zrádné. Od té doby se změnila spousta věcí k lepšímu, jako například dokonalejší systém monitoringu vodních toků a rozvoj systému hydrologických předpovědí, který je v případě mimořádných situací svázaný s akcemi Integrovaného záchranného systému. Z tohoto pohledu jsou povodně z roku 1997 oproti těm v roce 2020 nesrovnatelné.

Pojďme na to teď trochu obecněji, pracuješ jako vedoucí skupiny aplikované hydrologie na ČHMÚ Brno. Co si může čtenář představit pod pojmem „aplikovaná hydrologie“, jaká je vaše náplň práce?

Aplikovaná hydrologie je obor, který se zabývá analýzou pozorovaných dat z vodoměrných stanic nebo vrtů k pochopení, jak daný vodní tok nebo hladina ve vrtu funguje pomocí statistických metod. Pokud se bavíme o povrchových vodách, tak se snažíme z toho mála, co nám poskytnou přístroje v daném čase, pochopit, jak daný vodní tok funguje a jak na něj působí vnější vlivy. Jde v přenesené podobě o takové „čtení řeky“.

Jak pak můžeme tyto znalosti uplatnit?

Tyto znalosti se pak dají využít, aplikovat v jiných disciplínách, například ve vodním hospodářství nebo v dopravním stavitelství.

Kdo je váš typický zákazník?

Poskytujeme hydrologické údaje, které jsou závislé na konkrétním účelu. Často je to investor nebo přímo projektant, který chce naše údaje pro technické podklady k rekonstrukci mostu či propustku v místě křížení vodního toku. Nebo ten, kdo chce rekonstruovat malé vodní nádrže. Popřípadě ten, kdo s vodou v daném vodním toku  nějak nakládá, tzn. vodu pro své účely odebírá, nebo ji do vodního toku vypouští.

Předpokládám správně, že se toto vše řídí nějakou přesně danou legislativou?

Ano, přesně tak, nakládání s vodou je upraveno zákonem a je k němu třeba povolení, které obsahuje i hydrologické údaje, které poskytujeme.

Spolupracujete nějak s dalšími skupinami v rámci oddělení hydrologie, jako jsou např. povrchové či podzemní vody, či s jinými odděleními?

Spolupráce je docela častá, protože hydrologie není jen o vodě, která někde stojí nebo teče, ale také je to o těch příčinách, odkud se ta voda na povrchu nebo pod povrchem bere. Je velmi důležité to vnímat komplexně. Takže například u tvorby nejen povodňových zpráv spolupracujeme s meteorology a regionálním předpovědním pracovištěm.

Charakter vaší činnosti znamená, že pracujete v kancelářích, podíváte se někdy i do terénu? A pokud ano, co je cílem takového výjezdu?

Do terénu jezdíváme, když například řešíme nějaký vodní tok, u kterého z mapy nebo ze streetview nepoznáme, kudy je převáděn do jiného povodí. Nebo jaké je skutečné vedení vodních toků v blízkosti zastavěných území, zda tok vysychá, atd. Terénní výzkum v práci hydrologa je velmi důležitý. Je to činnost, při které získává cenné zkušenosti. Pokaždé, když vyrazím někam do terénu, tak se dozvídám něco nového.

Představme si nyní, že je mi 18 let, čtu si tento článek a výše uvedené činnosti mne velmi zaujaly. Jaká škola a obor jsou v tomto směru ideální a jaké předpoklady by měl dobrý hydrolog mít?

Myslím, že základem všeho je blízký vztah k přírodě a umět se rozhlížet kolem sebe. Kdo rád chodí do lesa nebo vyráží na výšlapy, tak tu krajinu kolem sebe poznává a vnímá. Jestli máš kladný vztah k přírodě a zajímá tě, jak to v ní funguje, tak můžeš jít třeba na geografii nebo biologii. Obor geografie s pozdějším zaměřením na fyzickou geografii je dle mého názoru k práci aplikovaného hydrologa nejblíže. Tady se něco naučíš z meteorologie, klimatologie, hydrologie a z mnoha dalších věd o Zemi. Navíc se naučíš pracovat v prostředí GIS, které používáme každý den.

Předpokládám, že činnosti, které v práci děláš Ty, velmi ovlivnil rozvoj technologií. Dokážeš popsat třeba to, jak se liší způsob práce Tebe dnes od někoho zabývajícího se stejnými záležitostmi před 20-30 lety?

Způsob naší práce se po technické stránce od kolegů před 20-30 lety významně liší. S rozvojem informačních technologií došlo k výrazným změnám ve způsobu analýzy a prezentace hydrologických dat. Mapy a digitální modely terénu jsou mnohem přesnější. Veškerá administrativa a práce s objednávkami je v počítačové podobě. Dříve se statistické metody využívaly v ruční podobě, dnes máme vše naprogramováno. Je však důležité říci, že teoretické znalosti dosud nebyly překonány a občas každý aplikovaný hydrolog sáhne po knize ze 60.-70. let od autorů jako je např. Čerkašin, Čermák nebo Dub.

Teď pro změnu něco aktuálního, jak funguje Tvoje skupina během současného nouzového stavu? Jak se současná situace podepsala na chodu skupiny a způsobu práce?

V průběhu této mimořádné situace, která vzešla z vyhlášení nouzového stavu vládou, jsme v naší kanceláři ve střídavém režimu. Každý den je v naší kanceláři jen jedna osoba, abychom se nepotkali a nepřenášeli případně virovou nákazu dál. V naší skupině jsou dále 2 pracovníci v rizikovém věku, kteří dochází pouze jednou za týden, případně při zhoršené situaci vůbec. Jinak fungování skupiny probíhá pouze na dálku přes messenger nebo přes další komunikační aplikace.

Jak ses dostal k této práci a co Tě na ní nejvíc baví?

Po ukončení studia Geografie na Masarykově univerzitě uběhlo asi půl roku a vedoucí mé diplomové práce mě tehdy kontaktoval, že se na ČHMÚ v Brně uvolní místo hydrologa-posudkáře. Jelikož jsem měl již předchozí zkušenosti s hydrologií, tak mě přijali a já byl rád, že mám práci, která je blízko mému oboru. V té době jsem netušil, že nahrazuji velmi zkušeného kolegu, který byl jedním z pilířů vývoje aplikované hydrologie v Brně. Na aplikované hydrologii mě nejvíce baví asi to, že je tady spousta možností ke zkoumání nových poznatků o tom, jak krajina a voda v ní funguje. Navíc je to hodně geografický obor a zeměpis byl vždy můj koníček.

Je něco konkrétního, co máš opravdu rád?

Oblíbeným tématem je problematika povodní, která mě v podstatě k hydrologii přiblížila už na vysoké škole. Je fascinující procházet třeba 100 let staré archivní záznamy a oživovat historii.

Jáchym Brzezina

Rád si ve volném čase hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout.

Jsem autorem řady webových stránek věnovaných životnímu prostředí, například stránek a obsahu stránek infoviz.cz, na které najdete stovky infografik věnovaných tématům z oblasti počasí, klima, vody, kvality ovzduší a životnímu prostředí obecně. Dále jsem vytvořil stránky envidata.cz, kde jsou k dispozici tisíce analýz různých datových sad věnovaných právě počasí, klima, vodě a kvalitě ovzduší, a to jak pro ČR, tak globálně. Vytvořil jsem také tyto stránky enviblog.cz nebo rozcestník o kvalitě ovzduší na ovzdusi.cz.

Pracuji jako vedoucí oddělení kvality ovzduší na ČHMÚ Brno a jsem členem výboru České meteorologické společnosti.