Blog

Jste pro zrušení střídání letního a zimního času?

V minulé anketě jsme se vás zeptali na momentálně relativně žhavé téma v Evropě a to střídání letního a zimního času. Na základě evropského referenda se EU rozhodla zrušit nařízení o střídání času a bylo by tak na jednotlivých zemích, zda tuto tradici zachovají, či zda přejdou na neměnný čas – a ani tady nepanuje shoda, jelikož část zemí chce zůstat u letního času, zatímco druhá u zimního.

Letní čas byl poprvé zaveden v roce 1916. V Československu se pravidelně čas střídal od roku 1979. Ke změně dochází vždy poslední březnový víkend (v neděli ráno se čas posune ze 2 na 3 h a nastává letní čas) a poslední říjnový týden (v neděli ráno se čas posune ze 3 h zpět na 2 h a nastává zimní čas). Až do roku 1996 nastával zimní čas o měsíc dříve, tedy poslední víkend v září.

Co konkrétně by změna na stejný čas celý rok přinesla? Podívejme se na to čistě z pohledu východů a západů Slunce, tedy toho, co asi nejvíce lidé registrují. Podívejme se na časy východu a západu Slunce v jeden den v prosinci a jeden den v červnu a srovnejme všechny možné alternativy (časy jsou orientační pro lokalitu Brna).

Co z výše uvedeného vyplývá. Pokud by se přešlo na permanentní zimní čas, v létě by již nebylo tak dlouho světlo večer. Zatímco nyní v nejdelší den zapadá Slunce až po 21 h (a ještě nějakou dobu je světlo), nyní by to bylo již krátce po 20 h. V zimě by k žádné změně nedošlo (protože již teď v zimu zimní čas je). Pokud by byl zaveden stálý letní čas, v létě by nedošlo k žádné změně oproti stávajícímu stavu, naopak v zimě by se rozednívalo v nejkratší den až před 9 h, ale zase by Slunce zapadalo až krátce před 17 h, oproti stávající 16 h.

Obě řešení tedy mají svá pro a proti. Zimní čas by znamenal dřívější tmu v létě, což může většina lidí považovat za nevýhodu, naopak ale by znamenal dříve světlo ráno v zimě, což také lze považovat za plus. Letní čas by zachoval délku světla v létě, ale v zimě by znamenal východ Slunce až před 9 h ranní.

A jak dopadla anketa? Celkem bylo zaznamenáno 58 platných hlasů. Nejvyšší počet, 24 hlasů (42 %) hlasujících by si přálo ponechat pouze zimní čas. O 3 hlasy méně, tedy 21 hlasů (36 %) dostala možnost zachování pouze letního času. 10 hlasujících (17 %) by si přálo zanechat stávající stav, tedy střídání letního a zimního času a 5 % hlasujících (3 hlasy) je to jedno.

A jak se na tuto problematiku dívají někteří zaměstnanci ČHMÚ?

Mně je to jedno.
Mgr. Libor Mikl, Ph.D., pracovník oddělení pevných matric, pobočka Brno

Mně je to víceméně jedno a vyhovuje mi to tak, jak je to teď.
Ing. Zuzana Vránová, pracovník oddělení kvality ovzduší, pobočka Brno

Byl bych rád, pokud by se zrušilo střídání času. Ne ani tak kvůli tomu, že by mi vadilo jednou si déle pospat, či dříve vstát. Spíše to beru z čistě praktického hlediska a „pracovní deformace“. Jakékoliv výpočty související s časem, databáze, při programování…. všude představuje posun času oříšek, obzvláště protože k němu nedochází v konkrétní datum, ale je plovoucí. Kdybych si měl vybrat, zda letní či zimní, budu volit zimní, tma mi nevadí a světlo o půl jedenácté v noci v létě nemám rád. Jelikož ale jedna skvělá kolegyně chce ráno venčit psy a toto jí nevyhovuje, hlasoval bych pro letní.
Mgr. Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší, pobočka Brno

Střídání „zimního“ a letního času mi vždy přišlo velmi smysluplné a kromě malé nepříjemnosti pro ty, kteří chtěli zrovna v době změny času cestovat, i bezproblémové. Běžný člověk nemá pravidelný denní rytmus. O víkendu nebo po nějakém delším společenském večeru si rád druhý den pospí, takže změna jedné hodiny dvakrát za rok mi vždy přišla jako naprosto marginální zásah do biorytmu člověka. Chápu smysl „zimního“ času, protože při čase letním by byla ráno příliš tma. Nicméně v západní Evropě místo svého západoevropského času používají již dlouho středoevropský čas, tedy můžeme říci, že v zimě používají letní čas a v létě jakýsi superletní čas a zcela jim to vyhovovalo. Naše západní civilizace je nastavena tak, že vstáváme později a stejně tak i chodíme spát a proto pro nás 12 hodina již rozhodně není polednem dne. A jelikož je nereálné, že bychom jako společnost změnili svůj denní harmonogram, že bychom jej najednou o hodinu posunuli, je výhoda letního času zcela zřejmá. Pro člověka je výhodné, aby v době noci spal a přes den byl vzhůru.
Jak jsem již uvedl, změna času pro mne nebyla nikdy problém, přesto jsem záviděl lidem v USA, kde je trvání letního času přes rok ještě delší než v Evropě – zhruba od začátku března do poloviny listopadu. Pokud by se tedy měla prosadit praxe nestřídání času, jsem zcela proto, aby v naší zemi zůstal zachován letní čas, tedy vlastně východoevropský čas. Případný celoroční „zimní“ tedy normální středoevropský čas by pro většinu populace o hodinu zkrátil světelnou část dne, což nepřináší nic pozitivního. Bezpečnost provozu ve večerních hodinách by se výrazně snížila. Osobně rád trávím čas aktivním pohybem v přírodě, kde si rád vychutnávám barvy světa a to opravdu při tmě moc dobře nejde.

Mgr. Petr Hora, meteorolog, pobočka Brno

Jáchym Brzezina

Rád si ve volném čase hraji s daty, tvořím webové aplikace a hledám cesty, jak věci někam posunout.

Jsem autorem řady webových stránek věnovaných životnímu prostředí, například stránek a obsahu stránek infoviz.cz, na které najdete stovky infografik věnovaných tématům z oblasti počasí, klima, vody, kvality ovzduší a životnímu prostředí obecně. Dále jsem vytvořil stránky envidata.cz, kde jsou k dispozici tisíce analýz různých datových sad věnovaných právě počasí, klima, vodě a kvalitě ovzduší, a to jak pro ČR, tak globálně. Vytvořil jsem také tyto stránky enviblog.cz nebo rozcestník o kvalitě ovzduší na ovzdusi.cz.

Pracuji jako vedoucí oddělení kvality ovzduší na ČHMÚ Brno a jsem členem výboru České meteorologické společnosti.