{"id":5642,"date":"2022-12-29T13:20:32","date_gmt":"2022-12-29T12:20:32","guid":{"rendered":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/?p=5642"},"modified":"2022-12-29T13:22:06","modified_gmt":"2022-12-29T12:22:06","slug":"od-elixiru-zivota-po-ohnostroj","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/2022\/12\/29\/od-elixiru-zivota-po-ohnostroj\/","title":{"rendered":"Od elix\u00edru \u017eivota po oh\u0148ostroj"},"content":{"rendered":"

O dopadech oh\u0148ostroj\u016f<\/a> na kvalitu ovzdu\u0161\u00ed tu u\u017e bylo ps\u00e1no. Odkud se k n\u00e1m ale tradice oh\u0148ostroj\u016f dostala, a budou se i v\u00a0budoucnu t\u011b\u0161it takov\u00e9 oblib\u011b?<\/strong><\/em><\/p>\n

Od nepam\u011bti se lid\u00e9 sna\u017eili naj\u00edt zp\u016fsob, jak si prodlou\u017eit \u017eivot \u010di dokonce jak p\u0159edej\u00edt smrti. Ne jinak tomu bylo v\u00a0\u010c\u00edn\u011b, kde se po mnoha stalet\u00ed sna\u017eili tam\u011bj\u0161\u00ed alchymist\u00e9 p\u0159ij\u00edt na zp\u016fsob, jak vyrobit elix\u00edr \u017eivota a zajistit tak lidem nesmrtelnost. Jedna z\u00a0teori\u00ed t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se vyn\u00e1lezu oh\u0148ostroje \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u010d\u00edn\u0161t\u00ed alchymist\u00e9 p\u0159ibli\u017en\u011b v\u00a08. \u010di 9. stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu experimentovali s\u00a0d\u0159ev\u011bn\u00fdm uhl\u00edm, ledkem (dusi\u010dnanem draseln\u00fdm) a s\u00edrou. P\u0159i\u0161li na to, \u017ee vytvo\u0159ili z\u00e1palnou a explozivn\u00ed sm\u011bs, dnes zn\u00e1mou pod n\u00e1zvem st\u0159eln\u00fd prach. M\u00edsto elix\u00edru \u017eivota tedy paradoxn\u011b p\u0159ipravili v\u00fdbu\u0161ninu. Nicm\u00e9n\u011b st\u0159eln\u00fd prach mohl b\u00fdt p\u0159ipraven dle n\u011bkter\u00fdch zdroj\u016f dokonce mnohem d\u0159\u00edve, u\u017e ve 3. – 4. stolet\u00ed na\u0161eho letopo\u010dtu. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b z\u00a0chemick\u00e9ho hlediska je zap\u00e1len\u00ed st\u0159eln\u00e9ho prachu exotermn\u00ed reakc\u00ed, kde jako palivo slou\u017e\u00ed pr\u00e1v\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e9 uhl\u00ed a s\u00edra (ta zde sni\u017euje teplotu vzn\u00edcen\u00ed sm\u011bsi, zvy\u0161uje citlivost k\u00a0n\u00e1razu a t\u0159en\u00ed) a okysli\u010dovadlem (l\u00e1tkou po zah\u0159\u00e1t\u00ed uvol\u0148uj\u00edc\u00ed kysl\u00edk) je ledek.<\/p>\n

P\u0159ipraven\u00fdm st\u0159eln\u00fdm prachem \u010c\u00ed\u0148an\u00e9 mimo jin\u00e9 plnili bambusov\u00e9 stonky a h\u00e1zeli je do ohn\u011b, co\u017e zp\u016fsobilo hlasit\u00fd v\u00fdbuch. Jednalo se v\u00a0podstat\u011b o prvn\u00ed petardy. Toho bylo vyu\u017e\u00edv\u00e1no p\u0159i r\u016fzn\u00fdch ritu\u00e1ln\u00edch ob\u0159adech a oslav\u00e1ch nov\u00e9ho roku, v\u011b\u0159ilo se toti\u017e, \u017ee tato exploze vyh\u00e1n\u00ed zl\u00e9 duchy a zaji\u0161\u0165uje lidem blahobyt. A to by nebyli lid\u00e9, aby nevyu\u017eili st\u0159eln\u00e9ho prachu i k\u00a0vojensk\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm, bambusov\u00e9 trubky se st\u0159eln\u00fdm prachem \u010c\u00ed\u0148an\u00e9 nap\u0159\u00edklad p\u0159ivazovali na \u0161\u00edpy, vytvo\u0159ili tak tedy prvn\u00ed rakety. O tom si ov\u0161em Evropan\u00e9 tou dobou mohli je\u0161t\u011b nechat zd\u00e1t. \u00a0V\u00a0Asii si toti\u017e tento vyn\u00e1lez dlouh\u00e9 roky st\u0159e\u017eili, traduje se, \u017ee do Evropy se dostal pravd\u011bpodobn\u011b a\u017e v\u00a0pr\u016fb\u011bhu 13. – 14. stolet\u00ed.<\/p>\n

N\u011bkolik verz\u00ed pracuje s\u00a0t\u00edm, \u017ee jej do It\u00e1lie p\u0159ivezl ze sv\u00e9 cesty samotn\u00fd Marco Polo, italsk\u00fd obchodn\u00edk a cestovatel. Nicm\u00e9n\u011b jedna z\u00a0prvn\u00edch dolo\u017een\u00fdch zm\u00ednek vyn\u00e1lezu st\u0159eln\u00e9ho prachu v\u00a0Evrop\u011b je datov\u00e1na do 14. stolet\u00ed, tento objev je p\u0159ipisov\u00e1n freibersk\u00e9mu mnichovi a alchymistovi Bertholdu Schwarzovi, dle n\u011bj byl pojmenov\u00e1n jako \u010dern\u00fd prach. Mluv\u00ed se ale tak\u00e9 o Rogeru Baconovi, t\u00e9\u017e mnichovi, tentokr\u00e1te anglick\u00e9m a \u017eij\u00edc\u00edm dokonce o stolet\u00ed d\u0159\u00edve. Je ov\u0161em mo\u017en\u00e9, \u017ee oba zmi\u0148ovan\u00ed se o st\u0159eln\u00e9m prachu pouze z\u00a0n\u011bjak\u00e9ho zdroje dozv\u011bd\u011bli, ale nevynalezli jej.\u00a0 Ka\u017edop\u00e1dn\u011b zprvu se st\u0159eln\u00fd prach v\u00a0Evrop\u011b vyu\u017e\u00edval k\u00a0vojensk\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. V\u00a0\u010cech\u00e1ch se prvn\u00ed zm\u00ednka o n\u011bm objevila za\u010d\u00e1tkem 15. stolet\u00ed, za velk\u00fdm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm st\u0159eln\u00e9ho prachu st\u00e1li husit\u00e9. Zem\u00ed, kde se ale st\u0159eln\u00fd prach hojn\u011b pou\u017e\u00edval k\u00a0v\u00fdrob\u011b oh\u0148ostroj\u016f, byla ji\u017e zmi\u0148ovan\u00e1 It\u00e1lie.\u00a0 Nicm\u00e9n\u011b velk\u00e9 obl\u00edbenosti se tato z\u00e1bava t\u011b\u0161ila v\u00a016. stolet\u00ed i v\u00a0na\u0161ich kon\u010din\u00e1ch, a to na dvo\u0159e Rudolfa II. Habsbursk\u00e9ho (i kdy\u017e on samotn\u00fd oh\u0148ostroj pr\u00fd p\u0159\u00edli\u0161 v\u00a0l\u00e1sce nem\u011bl, vadila mu jeho hlu\u010dnost). Byl to pr\u00e1v\u011b dvorn\u00ed mal\u00ed\u0159 Giuseppe Arcimboldo, kter\u00fd vynikal v\u00a0sestavov\u00e1n\u00ed oh\u0148ostroj\u016f.<\/p>\n

Ve zkratce – uvnit\u0159 ka\u017ed\u00e9ho oh\u0148ostroje je trubice obsahuj\u00edc\u00ed st\u0159eln\u00fd prach a des\u00edtky mal\u00fdch modul\u016f, tzv. \u201ehv\u011bzdy\u201c o pr\u016fm\u011bru cca 2 \u2013 4 cm. Tyto hv\u011bzdy obsahuj\u00ed palivo, oxida\u010dn\u00ed \u010dinidlo, pojivo a zdroj barvy oh\u0148ostroje, tedy oxidy kov\u016f \u010di jejich soli. D\u00e1le je p\u0159\u00edtomna pojistka, kter\u00e1 zapaluje st\u0159eln\u00fd prach s \u010dasov\u00fdm zpo\u017ed\u011bn\u00edm, \u010d\u00edm\u017e se hv\u011bzdy rozpt\u00fdl\u00ed a exploduj\u00ed vysoko nad zem\u00ed.<\/p>\n

Po celou dobu byly k vid\u011bn\u00ed oh\u0148ostroje zlat\u00e9, st\u0159\u00edbrn\u00e9 \u010di oran\u017eov\u00e9 barvy. Pravd\u011bpodobn\u011b a\u017e ve 30. letech 19. stolet\u00ed za\u010dali ital\u0161t\u00ed pyrotechnici dobarvovat oh\u0148ostroje solemi kov\u016f, aby z\u00edskali barevn\u011b zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed spektrum. A tak p\u0159id\u00e1n\u00edm stroncia vznikla barva \u010derven\u00e1, p\u0159id\u00e1n\u00edm barya zelen\u00e1, modr\u00e1 byla z\u00edsk\u00e1na z m\u011bdi a sod\u00edk byl pou\u017eit pro barvu \u017elutou.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Zjistili tak\u00e9, \u017ee p\u0159id\u00e1n\u00edm chlore\u010dnanu draseln\u00e9ho, ho\u0159\u010d\u00edku a hlin\u00edku se doc\u00edl\u00ed jasn\u011bj\u0161\u00edch oh\u0148ostroj\u016f. A co tedy zp\u016fsobuje onu barevnost oh\u0148ostroj\u016f? Ve zkratce to funguje tak, \u017ee kdy\u017e oh\u0159\u00edv\u00e1te jak\u00fdkoli materi\u00e1l, znamen\u00e1 to, \u017ee \u201e vkl\u00e1d\u00e1te\u201c energii do elektron\u016f atom\u016f tohoto materi\u00e1lu. Pokud valen\u010dn\u00ed elektrony (to jsou pr\u00e1v\u011b ty, kter\u00e9 se z\u00fa\u010dast\u0148uj\u00ed chemick\u00fdch reakc\u00ed) dostate\u010dn\u011b vybud\u00edte, dojde k jejich excitaci, neboli p\u0159ejdou na vy\u0161\u0161\u00ed energetickou hladinu. Jen\u017ee takto vybuzen\u00fd stav nen\u00ed stabiln\u00ed, a tak elektron hned spadne na svou p\u016fvodn\u00ed hladinu, p\u0159i\u010dem\u017e se vyz\u00e1\u0159\u00ed p\u0159ebyte\u010dn\u00e1 energie ve form\u011b sv\u011btla ur\u010dit\u00e9 vlnov\u00e9 d\u00e9lky, tud\u00ed\u017e konkr\u00e9tn\u00ed barvy. U ka\u017ed\u00e9ho chemick\u00e9ho prvku je rozd\u00edl mezi energi\u00ed z\u00e1kladn\u00edho a excitovan\u00e9ho stavu jin\u00fd, p\u0159i\u010dem\u017e tento rozd\u00edl energi\u00ed ur\u010duje vlnovou d\u00e9lku, a tedy barvu vyza\u0159ovan\u00e9ho sv\u011btla.<\/p>\n

To bylo ve zkratce n\u011bco k\u00a0historii, jak to ale vypad\u00e1 dnes? Posledn\u00ed roky se pozornost odborn\u00e9 ve\u0159ejnosti zam\u011b\u0159uje na dopady oh\u0148ostroj\u016f na \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed. Odpalov\u00e1n\u00edm oh\u0148ostroj\u016f se toti\u017e do ovzdu\u0161\u00ed uvol\u0148uje velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed zne\u010di\u0161\u0165uj\u00edc\u00edch l\u00e1tek – prachov\u00fdch \u010d\u00e1stic, kter\u00e9 obsahuj\u00ed zm\u00edn\u011bn\u00e9 prvky jako stroncium, baryum, s\u00edru, drasl\u00edk atp., ale i spoustu l\u00e1tek organick\u00fdch. Krom\u011b toho se tak\u00e9 jedn\u00e1 o zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed akustick\u00e9 – p\u0159eci jen, mnohdy se dosahuje p\u0159i odpalov\u00e1n\u00ed intenzity 120 – 130 dB, co\u017e je srovnateln\u00e9 se startov\u00e1n\u00edm letadla. Bolest \u010dlov\u011bk vn\u00edm\u00e1 zhruba kolem 140 dB. K\u00a0tomu je pot\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee zv\u00ed\u0159ata jsou na hluk je\u0161t\u011b citliv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e lid\u00e9, \u010dasto u nich p\u0159i velk\u00e9m hluku m\u016f\u017ee doj\u00edt a\u017e na infarkt. Dal\u0161\u00edm aspektem je i odpad, kter\u00fd po pyrotechnice z\u016fst\u00e1v\u00e1. M\u011bsta a obce pak mus\u00ed vynalo\u017eit \u00fasil\u00ed s\u00a0\u00faklidem. Z\u00a0t\u011bchto d\u016fvod\u016f se \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji p\u0159istupuje k\u00a0omezov\u00e1n\u00ed pou\u017eit\u00ed pyrotechniky \u2013 bu\u010f plo\u0161n\u011b nebo ve vybran\u00fdch lokalit\u00e1ch (nap\u0159. v\u00a0okol\u00ed zoologick\u00fdch zahrad \u010di nemocnic). Nehled\u011b na to, \u017ee takov\u00fd novoro\u010dn\u00ed oh\u0148ostroj m\u016f\u017ee m\u011bsto \u010di obec st\u00e1t statis\u00edce K\u010d, mnohdy se \u010d\u00e1stka p\u0159ehoupne i p\u0159es milion K\u010d. Zd\u00e1 se tedy, \u017ee i vlivem sou\u010dasn\u00e9 ekonomick\u00e9 krize z\u00e1jem m\u011bst a obc\u00ed o po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed oh\u0148ostroj\u016f alespo\u0148 v\u00a0na\u0161ich kon\u010din\u00e1ch upad\u00e1. Jak to bude d\u00e1l, uk\u00e1\u017ee \u010das.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

Dal\u0161\u00ed informace<\/strong><\/p>\n