{"id":3624,"date":"2020-04-19T17:57:24","date_gmt":"2020-04-19T15:57:24","guid":{"rendered":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/?p=3624"},"modified":"2020-04-19T21:39:22","modified_gmt":"2020-04-19T19:39:22","slug":"zajimavost-jake-bylo-pocasi-behem-plavby-titanicu-a-jakou-hraly-meteorologicke-podminky-roli-v-osudu-lodi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/2020\/04\/19\/zajimavost-jake-bylo-pocasi-behem-plavby-titanicu-a-jakou-hraly-meteorologicke-podminky-roli-v-osudu-lodi\/","title":{"rendered":"Zaj\u00edmavost – jak\u00e9 bylo po\u010das\u00ed b\u011bhem plavby Titanicu a jakou hr\u00e1ly meteorologick\u00e9 podm\u00ednky roli v osudu lodi?"},"content":{"rendered":"

P\u0159ed n\u011bkolika dny to bylo 108 let od potopen\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b nejslavn\u011bj\u0161\u00ed a z\u00e1rove\u0148 neslavn\u00e9 lodi Titanic. P\u0159\u00ed\u010dinou potopen\u00ed byl n\u00e1raz do ledovce. V tomto \u010dl\u00e1nku se na celou ud\u00e1lost pod\u00edv\u00e1me z pohledu meteorologick\u00e9ho.<\/strong><\/em><\/p>\n

Nejprve n\u011bkolik prost\u00fdch fakt. Lo\u010f R. M. S. Titanic byl ve sv\u00e9 dob\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed parn\u00edk sv\u011bta spole\u010dnosti White Star Line (WSL). Jeho stavba trvala v\u00edce ne\u017e dva roky. Na vodu byl spu\u0161t\u011bn 31. kv\u011btna 1911. 270 m dlouh\u00e1 lo\u010f m\u011bla kapacitu 2603 cestuj\u00edc\u00edch a nutno p\u0159ipo\u010d\u00edst je\u0161t\u011b pos\u00e1dku o 899 \u010dlenech (celkov\u011b tedy 3502 osob). Cestovn\u00ed rychlost \u010dinila 23-25 uzl\u016f, tedy 43-46 km\/h. Prvn\u00ed, a z\u00e1rove\u0148 posledn\u00ed, plavbu zah\u00e1jil Titanic 10. dubna 1912 v 12:14 s v\u00edce ne\u017e 1300 cestuj\u00edc\u00edmi, v\u010detn\u011b pos\u00e1dky 2223 osob. \u010c\u00e1st cestuj\u00edc\u00edch se vylodila a nalodila u\u017e p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm zaoce\u00e1nsk\u00e9ho \u00faseku, po vyplut\u00ed z Queenstownu sm\u011brem do New Yorku bylo na palub\u011b 2201 osob (1316 cestuj\u00edc\u00edch, 855 \u010dlen\u016f pos\u00e1dky).<\/p>\n

Plavbu ukon\u010dil n\u00e1raz do ledovce v ned\u011bli 14. dubna 1912 kolem 23:39. N\u00e1sledn\u011b se vlivem sr\u00e1\u017eky za\u010daly n\u011bkter\u00e9 komory rychle plnit vodou a v\u0161e skon\u010dilo p\u0159ibli\u017en\u011b po 3 h, kdy ve 2:20 r\u00e1no Titanic zmizel pod hladinou.<\/p>\n

Polo\u017eme si nyn\u00ed z\u00e1sadn\u00ed ot\u00e1zku. Jak\u00fd byl vliv po\u010das\u00ed na potopen\u00ed Titanicu? Odpov\u011b\u010f bohu\u017eel nen\u00ed snadn\u00e1, proto\u017ee se v tomto odborn\u00e9 studie velmi diametr\u00e1ln\u011b odli\u0161uj\u00ed. V podstat\u011b se ale d\u00e1 \u0159\u00edci, \u017ee se zcela jednozna\u010dn\u011b jednalo o jeden z faktor\u016f, nikoliv v\u0161ak jedin\u00fd.<\/p>\n

Po\u010das\u00ed b\u011bhem plavby<\/h2>\n

Ji\u017e m\u011bs\u00edce p\u0159ed vyplut\u00edm Titanicu z Velk\u00e9 Brit\u00e1nie p\u0159evl\u00e1dalo nad severn\u00edm Atlantikem severn\u00ed proud\u011bn\u00ed. Pr\u00e1v\u011b to bylo pravd\u011bpodobn\u011b v\u00fdznamn\u00fdm faktorem v p\u0159esunu ledovc\u016f d\u00e1le ji\u017en\u011bji, ne\u017e bylo obvykl\u00e9, ve sm\u011bru trasy Titanicu. V den vyplut\u00ed Titanicu z Queenstownu sm\u011brem do New Yorku 11. dubna byla teplota vzduchu kolem 10 \u00b0C a v\u00e1l severn\u00ed a\u017e severoz\u00e1padn\u00ed v\u00edtr o rychlosti p\u0159ibli\u017en\u011b 8 a\u017e 10 m\/s (28 a\u017e 37 km\/h). O den pozd\u011bji, 12. dubna 1912, se kolem poledne teplota vy\u0161plhala a\u017e na 15 \u00b0C av\u0161ak z\u00e1padn\u011b a severn\u011b od lodi se v tu dobu ji\u017e pohybovala studen\u00e1 fronta. Prvn\u00ed t\u0159i dny si cestuj\u00edc\u00ed mohli u\u017e\u00edvat hezk\u00e9ho po\u010das\u00ed. Postupn\u011b se v\u0161ak b\u011bhem 12. dubna zatahovalo. V ned\u011bli 14. dubna zas\u00e1hla lo\u010f dal\u0161\u00ed studen\u00e1 fronta z v\u00fdchodn\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed Kanady a sm\u011br v\u011btru byl severoz\u00e1padn\u00ed o rychlosti p\u0159ibli\u017en\u011b 10 m\/s (37 km\/h). V poledne byla teplota kolem 10 \u00b0C, ale v 19:30 u\u017e pouze 4 \u00b0C s t\u00edm jak se lo\u010f dostala do tlakov\u00e9 oblasti tlakov\u00e9 v\u00fd\u0161e. V noci se pak teploty propadly pod bod mrazu a z\u00e1rove\u0148 se vyjasnilo a proud\u011bn\u00ed uti\u0161ilo.<\/p>\n

Vliv po\u010das\u00ed<\/h2>\n

Studen\u00e1 masa vzduchu, kter\u00e1 zas\u00e1hla Titanic v osudn\u00fd den plavby, musela b\u00fdt velmi chladn\u00e1, na to aby v tuto ro\u010dn\u00ed dobu udr\u017eela teplotu vzduchu pod bodem mrazu stovky kilometr\u016f od nejbli\u017e\u0161\u00edho pob\u0159e\u017e\u00ed, ve 41\u00b0 severn\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky. D\u016fstojn\u00edk hl\u00eddkuj\u00edc\u00ed na p\u0159\u00eddi lodi, vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed ledovce na obzoru, byl v extr\u00e9mn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 situaci. Prvn\u00edm probl\u00e9mem bylo ono sn\u00ed\u017een\u00ed rychlosti v\u011btru. P\u0159i vy\u0161\u0161\u00edch rychlostech v\u011btru nar\u00e1\u017e\u00ed do z\u00e1kladny ledovce vlny, tvo\u0159\u00ed se p\u011bna a tento jev m\u016f\u017ee b\u00fdt jedn\u00edm z vod\u00edtek. Dal\u0161\u00edm probl\u00e9mem byly velmi n\u00edzk\u00e9 teploty. Na Titanicu, pluj\u00edc\u00edm rychlost\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e 40 km\/h, bylo proud\u011bn\u00ed na palub\u011b relativn\u011b siln\u00e9 a pozorovat okol\u00ed v tak chladn\u00e9m po\u010das\u00ed a p\u0159i tomto proud\u011bn\u00ed nebyl lehk\u00fd \u00fakol pro o\u010di. Nejv\u011bt\u0161\u00ed nebezpe\u010d\u00ed p\u0159edstavovaly tzv. „modr\u00e9“ nebo „tmav\u00e9“ ledovce – ledovce, kter\u00e9 se odlomily od v\u011bt\u0161\u00edch ledn\u00edch mas teprve ned\u00e1vno a jejich strany tedy m\u011bly sp\u00ed\u0161e transparentn\u00ed, leskl\u00fd ledov\u00fd vzhled, ve srovn\u00e1n\u00ed s typicky b\u00edl\u00fdm bokem, kter\u00fd je v noci vid\u011bt l\u00e9pe. D\u00e1 se \u0159\u00edci, \u017ee nejlep\u0161\u00edm zp\u016fsobem jak v t\u011bchto podm\u00ednk\u00e1ch identifikovat ledovec bylo hledat jeho siluetu, kter\u00e1 se projevuje jako \u010dern\u00e1 oblast na hv\u011bzdn\u00e9 obloze. Pokud ale chcete vzhl\u00ed\u017eet k obloze, je ide\u00e1ln\u00ed b\u00fdt co nejn\u00ed\u017ee hladin\u011b – ne t\u00e9m\u011b\u0159 30 m nad hladinou, ve v\u00fd\u0161ce v jak\u00e9 se nach\u00e1zel m\u016fstek pro hl\u00eddku na Titanicu. Z v\u00fd\u0161e uveden\u00e9ho je patrn\u00e9, \u017ee zpozorovat ledovec v t\u011bchto podm\u00ednk\u00e1ch bylo extr\u00e9mn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 a v z\u00e1vislosti na typu ledovce v\u00edcem\u00e9n\u011b a\u017e nemo\u017en\u00e9, s dostate\u010dn\u00fdm p\u0159edstihem, kter\u00fd byl pot\u0159eba na to, aby se 52 tis\u00edc tun v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed kolos sta\u010dil t\u011blesu vyhnout nebo nasazen\u00edm zp\u011btn\u00e9ho chodu zastavit.<\/p>\n

Chladn\u00e9 po\u010das\u00ed se samoz\u0159ejm\u011b podepsalo i na po\u010dtu \u00famrt\u00ed. Odhaduje se, \u017ee teplota vody v dob\u011b a m\u00edst\u011b sr\u00e1\u017eky s ledovcem, byla jen asi -2 \u00b0C – tedy m\u00e9n\u011b, ne\u017e bod mrazu. Mo\u017en\u00e9 je to d\u00edky obsahu soli ve vod\u011b, kter\u00e1 sni\u017euje bod t\u00e1n\u00ed vody. Pro zaj\u00edmavost dopl\u0148me, \u017ee pokud by byla voda pln\u011b saturov\u00e1na sol\u00ed (23,3 %, tedy stav, kdy nen\u00ed mo\u017en\u00e9 ve vod\u011b rozpustit v\u00edce soli, kter\u00e1 se n\u00e1sledn\u011b u\u017e pouze usazuje u dna), byla by teplota t\u00e1n\u00ed takto slan\u00e9 vody pouze -21,1 \u00b0C. Obecn\u011b m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci, \u017ee je bod t\u00e1n\u00ed oce\u00e1nu p\u0159ibli\u017en\u011b pr\u00e1v\u011b -2 \u00b0C. V takto extr\u00e9mn\u011b chladn\u00e9 vod\u011b nem\u016f\u017ee netr\u00e9novan\u00fd \u010dlov\u011bk p\u0159e\u017e\u00edt dlouho. V takto n\u00edzk\u00e9 teplot\u011b upad\u00e1 \u010dlov\u011bk do bezv\u011bdom\u00ed a je zcela vy\u010derp\u00e1n b\u011bhem p\u0159ibli\u017en\u011b 15 minut v d\u016fsledku extr\u00e9mn\u00ed hypotermie (podchlazen\u00ed). V prvn\u00ed f\u00e1zi se dostavuje zvl\u00e1\u0161tn\u00ed reakce organizmu ozna\u010dovan\u00e1 jako odpov\u011b\u010f na chladov\u00fd \u0161ok. Osoba za\u010dne hyperventilovat (rychle a hluboce d\u00fdchat) u lid\u00ed s kardiovaskul\u00e1rn\u00edmi pot\u00ed\u017eemi m\u016f\u017ee doj\u00edt k z\u00e1stav\u011b srdce. Tento stav v\u0161ak v\u011bt\u0161inou po 1-3 minut\u00e1ch odezn\u00ed a dojde k relativn\u00ed \u00falev\u011b. \u010clov\u011bk pak m\u016f\u017ee p\u0159e\u017e\u00edt dal\u0161\u00edch n\u011bkolik des\u00edtek minut v z\u00e1vislosti na \u0159ad\u011b faktor\u016f – tr\u00e9novanost, t\u011blesn\u00e1 konstituce atd. Hypotermie v d\u016fsledku vystaven\u00ed extr\u00e9mn\u011b n\u00edzk\u00e9 teplot\u011b vody tedy nen\u00ed tak rychl\u00e1, jak se \u010dasto lid\u00e9 domn\u00edvaj\u00ed. V\u00e1\u017en\u00e9 probl\u00e9my m\u016f\u017eou nastat v p\u0159\u00edpad\u011b, kdy se \u010dlov\u011bk napije v\u011bt\u0161\u00edho mno\u017estv\u00ed ledov\u00e9 vody. Stejn\u011b tak se sni\u017euje schopnost koordinace sval\u016f a tedy ji\u017e po p\u0159ibli\u017en\u011b 10 minut\u00e1ch nen\u00ed \u010dlov\u011bk schopen prov\u00e1d\u011bt jakoukoliv u\u017eite\u010dnou \u010dinnost (tedy nap\u0159. sna\u017eit se zachr\u00e1nit). T\u011blo ve snaze zachovat \u017eivotn\u00ed funkce postupn\u011b odkrvuje „\u017eivotu neesenci\u00e1ln\u00ed“ \u010d\u00e1sti t\u011bla, tedy nap\u0159. kon\u010detiny \u010di svaly nezast\u00e1vaj\u00edc\u00ed \u017eivotn\u00ed funkce. Ud\u00e1v\u00e1 se, \u017ee odpov\u011b\u010f na chladov\u00fd \u0161ok se u netr\u00e9novan\u00e9ho jedince dostavuje ji\u017e p\u0159i teplot\u011b vody po 15 \u00b0C, jedn\u00e1 se v\u0161ak o velmi individu\u00e1ln\u00ed z\u00e1le\u017eitost. Av\u0161ak p\u0159i teplot\u011b -2\u00b0C se podobn\u00fd stav dostav\u00ed u ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se podobn\u00e9 teplot\u011b vody nevystavuje dlouhodob\u011b a pravideln\u011b.<\/p>\n

Je tedy jist\u00e9, \u017ee velmi n\u00edzk\u00e1 teplota vody a meteorologick\u00e9 podm\u00ednky b\u011bhem osudn\u00e9 noci, ale i v obdob\u00ed p\u0159edt\u00edm (ovliv\u0148uj\u00edc\u00ed p\u0159esun ledovc\u016f) se s jistotou podepsaly na sr\u00e1\u017ece jako takov\u00e9 a tak\u00e9 na po\u010dtu ob\u011bt\u00ed. Existuj\u00ed v\u0161ak i n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed, pon\u011bkud kontroverzn\u00ed teorie o tom, jak mohlo po\u010das\u00ed sr\u00e1\u017eku s ledovcem ovlivnit. Jedna z nich<\/a>, publikovan\u00e1 National Geographic, hovo\u0159\u00ed o vlivu tzv. superm\u011bs\u00edce, o kter\u00e9m jsme psali ned\u00e1vno<\/a> p\u0159i jeho v\u00fdskytu. P\u0159esn\u011b v moment\u011b potopen\u00ed, v brzk\u00fdch rann\u00edch hodin\u00e1ch 15. dubna 1912, byl M\u011bs\u00edc t\u00e9m\u011b\u0159 v novu (co\u017e mimochodem tak\u00e9 p\u0159isp\u011blo k velmi obt\u00ed\u017en\u00e9 mo\u017enosti pozorov\u00e1n\u00ed ledovc\u016f, proto\u017ee neposkytoval na projasn\u011bn\u00e9 obloze M\u011bs\u00edc t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 dodate\u010dn\u00e9 osv\u011btlen\u00ed). N\u011bkte\u0159\u00ed odborn\u00edci se v\u0161ak podle t\u00e9to studie paradoxn\u011b domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee sr\u00e1\u017eku ovlivnil \u00fapln\u011bk o t\u0159i a p\u016fl m\u011bs\u00edce d\u0159\u00edve. B\u011bhem superm\u011bs\u00edce se dost\u00e1v\u00e1 M\u011bs\u00edc do \u00fapl\u0148ku v dob\u011b, kdy je velmi bl\u00edzko nejmen\u0161\u00ed vzd\u00e1lenosti, do jak\u00e9 se M\u011bs\u00edc k Zemi b\u011bhem dan\u00e9ho cyklu dost\u00e1v\u00e1. M\u011bs\u00edc je t\u00edm, co vyvol\u00e1v\u00e1 na Zemi p\u0159\u00edliv a odliv. B\u011bhem superm\u011bs\u00edce doch\u00e1z\u00ed k velmi intenzivn\u00edmu p\u0159\u00edlivu a odlivu (v\u00edce informac\u00ed nap\u0159. zde<\/a>) – jin\u00fdmi slovy doch\u00e1z\u00ed k velmi v\u00fdrazn\u00e9mu poklesu hladiny p\u0159i odlivu a naopak velmi v\u00fdrazn\u00e9mu zv\u00fd\u0161en\u00ed hladiny b\u011bhem p\u0159\u00edlivu. 4. ledna 1912 nastal \u00fapln\u011bk pouze 6 minut p\u0159ed momentem, kdy byl M\u011bs\u00edc nejbl\u00ed\u017ee Zemi v dan\u00e9m cyklu. Nav\u00edc se jednalo o mimo\u0159\u00e1dn\u011b malou vzd\u00e1lenost (356 375 km) – nejmen\u0161\u00ed od roku 796 (356 366 km)! P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed podobn\u011b mal\u00e1 vzd\u00e1lenost M\u011bs\u00edce od Zem\u011b nastane op\u011bt a\u017e v roce 2257 (356 371 km)!<\/p>\n

Jak se mohl extr\u00e9mn\u011b v\u00fdrazn\u00fd p\u0159\u00edliv a odliv projevit na potopen\u00ed Titanicu? Mohlo nap\u0159\u00edklad doj\u00edt k v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e odlamov\u00e1n\u00ed ledovc\u016f u pob\u0159e\u017e\u00ed Gr\u00f3nska, kter\u00e9 se n\u00e1sledn\u011b pohybovaly sm\u011brem na jih. Auto\u0159i studie v\u0161ak \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee ledovce se takto rychle nepohybuj\u00ed a tak by podobn\u00e1 masa ledu nem\u011bla st\u00e1t v trase Titanicu kolem 14. dubna. M\u00edsto toho auto\u0159i \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee mohlo doj\u00edt k ovlivn\u011bn\u00ed ji\u017e existuj\u00edc\u00edch ledovc\u016f, kter\u00e9 uv\u00edzly v m\u011bl\u010din\u00e1ch pod\u00e9l m\u011blk\u00fdch vod u Kanady. P\u0159i v\u00fdrazn\u00e9m p\u0159\u00edlivu a odlivu mohlo doj\u00edt k jejich op\u011btovn\u00e9mu uvoln\u011bn\u00ed ve velk\u00e9m po\u010dtu. Tato teorie sice d\u00e1v\u00e1 smysl, najdou se v\u0161ak i jej\u00ed odp\u016frci. Nap\u0159\u00edklad astronom Geza Gyuk<\/a> pochybuje o tom, \u017ee by p\u0159\u00edliv a odliv 4. ledna 1912 byl natolik odli\u0161n\u00fd od b\u011b\u017en\u00e9ho p\u0159\u00edlivu a odlivu. Podle n\u011bj nehraje takovou roli, zda se M\u011bs\u00edc nach\u00e1z\u00ed v \u00fapl\u0148ku 6 minut \u010di jeden a\u017e dva dny od bodu nejni\u017e\u0161\u00ed vzd\u00e1lenosti od Zem\u011b. Mus\u00edme nav\u00edc vz\u00edt v potaz, \u017ee se sice jednalo o extr\u00e9mn\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed, ale bylo to pouze o 6200 km m\u00e9n\u011b, ne\u017e jak\u00e1 je pr\u016fm\u011brn\u00e1 nejni\u017e\u0161\u00ed vzd\u00e1lenost M\u011bs\u00edce od Zem\u011b b\u011bhem jeho cyklu. 6200 km d\u011bl\u00e1 v celkov\u00e9 vzd\u00e1lenosti p\u0159es 350 000 km jen necel\u00e1 2 %. V kontextu s\u00edly p\u0159\u00edlivu a odlivu byl rozd\u00edl od pr\u016fm\u011bru jen asi 5 %. Spoluautor studie astronom David Olson na druhou stranu toto nevyvrac\u00ed, ale \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee i 5% rozd\u00edl je rozd\u00edl. Ledovec p\u0159irovn\u00e1v\u00e1 k lo\u010fce, kterou um\u00edst\u00edt\u011b kousek nad \u00farove\u0148 b\u011b\u017en\u00e9ho p\u0159\u00edlivu – sta\u010d\u00ed o 5 % v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00edliv a lo\u010fka se dostane na vodu.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed zaj\u00edmavou teori\u00ed t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se po\u010das\u00ed a Titanicu je optick\u00fd jev v atmosf\u00e9\u0159e, ozna\u010dovan\u00fd jako\u00a0superior mirage<\/em>. Tento jev nast\u00e1v\u00e1 p\u0159i v\u00fdskytu alespo\u0148 jedn\u00e9 teplotn\u011b inverzn\u00ed vrstvy, tedy vrstvy, kde s roustouc\u00ed v\u00fd\u0161kou od zem\u011b roste teplota. Za takov\u00e9ho stavu doch\u00e1z\u00ed k zak\u0159iven\u00ed paprsk\u016f sv\u011btla sm\u011brem dolu. Jedn\u00e1 se v podstat\u011b o opak zn\u00e1m\u00e9 faty morg\u00e1ny, kdy doch\u00e1z\u00ed k vzniku i n\u011bkolikan\u00e1sobn\u00fdch obraz\u016f stejn\u00e9ho objektu. M\u016f\u017ee tak nap\u0159\u00edklad vzniknout odraz n\u011bjak\u00e9ho ostrova nebo m\u011bsta i do m\u00edst, kde v\u016fbec neexistuj\u00ed. Jak se superior mirage mohl projevit na potopen\u00ed Titanicu? Pokud doch\u00e1zelo k ohybu paprsk\u016f, mohly se objekty p\u0159ed Titanicem jevit jako men\u0161\u00ed. To mohlo ovlivnit jak viditelnost ledovce, tak tak\u00e9 viditelnost Titanicu samotn\u00e9ho okoln\u00edmi lod\u011bmi. N\u011bkter\u00e9 teorie hovo\u0159\u00ed o tom, \u017ee pr\u00e1v\u011b toto bylo p\u0159\u00ed\u010dinou, pro\u010d parn\u00edk SS Californian, kter\u00fd v moment\u011b pot\u00e1p\u011bn\u00ed p\u0159edstavoval nejbli\u017e\u0161\u00ed lo\u010f Titanicu, na jeho signalizaci o pomoc nijak nereagoval. 14. dubna ve 22:20 se dostal parn\u00edk do oblasti velmi mnoha ledovc\u016f a kapit\u00e1n z d\u016fvodu bezpe\u010dnosti rozhodl o zastaven\u00ed lodi a\u017e do rozedn\u011bn\u00ed. O sv\u00e9m zakotven\u00ed rozeslal zpr\u00e1vu, ale na Titanicu j\u00ed v z\u00e1plav\u011b b\u011b\u017en\u00e9 komunikace nev\u011bnovali p\u0159\u00edli\u0161 pozornosti. Ve 23:30 Californian vypnul komunikaci. Parn\u00edk se nach\u00e1zel asi 8 km od Titanicu v m\u00edst\u011b, kde do\u0161lo k n\u00e1razu a potopen\u00ed. A\u010dkoliv pos\u00e1dka Californian vid\u011bla rakety odpalovan\u00e9 v nouzi Titanicem, domn\u00edvali se, \u017ee se jedn\u00e1 o n\u011bjakou formu oslavy. V d\u016fsledku superior mirage se nav\u00edc Titanic mohl jevit jako v\u00fdrazn\u011b men\u0161\u00ed lo\u010f. Ve 3 h r\u00e1no zpozorvala pos\u00e1dka dal\u0161\u00ed rakety, tentokr\u00e1t odp\u00e1len\u00e9 z lodi RMS Carpathia, kter\u00e1 plula Titanicu na pomoc. Pos\u00e1dka Californian pozd\u011bji vypov\u00eddala, \u017ee si nebyla jista t\u00edm, co vlastn\u011b v d\u00e1lce vid\u00ed a superior mirage jev mohl v tomto tak\u00e9 hr\u00e1t roli. Odp\u00e1len\u00e9 rakety mohly b\u00fdt pozorov\u00e1ny velmi n\u00edzko nad obzorem, ne ve v\u00fd\u0161ce, v jak\u00e9 pos\u00e1dka o\u010dek\u00e1vala p\u0159\u00edpadnou nouzovou signalizaci. Optick\u00fd jev mohl tak\u00e9 znemo\u017enit pozorov\u00e1n\u00ed SOS sign\u00e1lu vys\u00edlan\u00e9mu morseovou abecedou pomoc\u00ed v\u00fdkonn\u00fdch lamp z Titanicu.<\/p>\n

Jak konkr\u00e9tn\u011b se meteorologick\u00e9 podm\u00ednky onu osudnou noc potopen\u00ed Titanicu na t\u00e9to trag\u00e9dii pod\u00edlely, se u\u017e nikdy nedozv\u00edme. Jist\u00e9 je, \u017ee do jist\u00e9 m\u00edry byl vliv pozitivn\u00ed (klidn\u00e9 mo\u0159e usnadnilo z\u00e1chranu t\u011bch, kter\u00fdm se poda\u0159ilo dostat do z\u00e1chrann\u00fdch \u010dlun\u016f a to jak snaz\u0161\u00edm spou\u0161t\u011bn\u00edm \u010dlun\u016f, jejich n\u00e1slednou plavbou, tak jejich vylod\u011bn\u00ed na Carpathii). Na stran\u011b druh\u00e9 extr\u00e9mn\u011b n\u00edzk\u00e1 teplota vody vedla k velmi rychl\u00e9 smrti v\u011bt\u0161iny t\u011bch, kte\u0159\u00ed ve vod\u011b uv\u00e1zli, a po\u010das\u00ed onu noc znesnad\u0148ovalo pozorov\u00e1n\u00ed ledovc\u016f na obzoru. A nakonec existuj\u00ed i velmi kontroverzn\u00ed studie o tom, jak se mohlo po\u010das\u00ed na katastrofe projevit, v\u010detn\u011b superm\u011bs\u00edce \u010di optick\u00fdch jev\u016f v d\u016fsledku teplotn\u00ed inverze.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159ed n\u011bkolika dny to bylo 108 let od potopen\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b nejslavn\u011bj\u0161\u00ed a z\u00e1rove\u0148 neslavn\u00e9 lodi Titanic. P\u0159\u00ed\u010dinou potopen\u00ed byl n\u00e1raz do ledovce. V tomto \u010dl\u00e1nku se na celou ud\u00e1lost pod\u00edv\u00e1me z pohledu meteorologick\u00e9ho. Nejprve n\u011bkolik prost\u00fdch fakt. Lo\u010f R. M. S. Titanic byl ve sv\u00e9 dob\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed parn\u00edk sv\u011bta spole\u010dnosti White Star Line (WSL). Jeho […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3629,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"jetpack_post_was_ever_published":false,"_jetpack_newsletter_access":"","_jetpack_dont_email_post_to_subs":false,"_jetpack_newsletter_tier_id":0,"_jetpack_memberships_contains_paywalled_content":false,"_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","enabled":false},"version":2}},"categories":[6],"tags":[],"coauthors":[19],"class_list":["post-3624","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-other","entry","has-media"],"jetpack_publicize_connections":[],"jetpack_sharing_enabled":true,"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2020\/04\/800px-RMS_Titanic_3.jpg","jetpack_shortlink":"https:\/\/wp.me\/pa1A1I-Ws","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3624","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3624"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3624\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3631,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3624\/revisions\/3631"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3629"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3624"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3624"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3624"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=3624"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}