{"id":3318,"date":"2020-03-21T10:19:40","date_gmt":"2020-03-21T09:19:40","guid":{"rendered":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/?p=3318"},"modified":"2020-03-21T10:19:40","modified_gmt":"2020-03-21T09:19:40","slug":"rekordni-tani-ledovcu-v-gronsku-v-lete-2019","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/2020\/03\/21\/rekordni-tani-ledovcu-v-gronsku-v-lete-2019\/","title":{"rendered":"Rekordn\u00ed t\u00e1n\u00ed ledovc\u016f v Gr\u00f3nsku v l\u00e9t\u011b  2019"},"content":{"rendered":"<p><em><strong>Podle nov\u00e9ho v\u00fdzkumu bylo lo\u0148sk\u00e9 l\u00e9to 2019 tak tepl\u00e9, \u017ee v Gr\u00f3nsku odt\u00e1lo rekordn\u00edch 600 miliard tun ledu a hladina sv\u011btov\u00e9ho oce\u00e1nu se zvedla o 2,2 mm za pouh\u00e9 dva m\u011bs\u00edce. Minul\u00fd v\u00fdvoj a projekci do budoucna si uk\u00e1\u017eeme i na n\u00e1zorn\u00e9 animaci.<\/strong><\/em><\/p>\n<p>V Arktid\u011b byl rok 2019 rekordn\u011b tepl\u00fd. <a href=\"https:\/\/agupubs.onlinelibrary.wiley.com\/doi\/abs\/10.1029\/2020GL087291\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">Studie<\/a> ukazuje, \u017ee za obdob\u00ed 2012 a\u017e 2019 odt\u00e1valo v Gr\u00f3nsku ro\u010dn\u011b v pr\u016fm\u011bru 268 miliard tun ledu, jen za lo\u0148sk\u00e9 l\u00e9to to tedy byl v\u00edce ne\u017e dvojn\u00e1sobek. &#8222;V\u00edme, \u017ee lo\u0148sk\u00e9 l\u00e9to bylo v Gr\u00f3nsku opravdu tepl\u00e9, doch\u00e1zelo k odt\u00e1v\u00e1n\u00ed ledov\u00e9ho p\u0159\u00edkrovu ze v\u0161ech stran, celkov\u00e1 \u010d\u00edsla jsou ale opravdu enormn\u00ed&#8220;, \u0159ekla Isabella Velicogna, profesorka V\u011bd o Zemi na kalifornsk\u00e9 univerzit\u011b v Irvine a z\u00e1rove\u0148 hlavn\u00ed autorka studie. Data poch\u00e1z\u00ed z dru\u017eicov\u00fdch sn\u00edmk\u016f N\u00e1rodn\u00edho \u00fa\u0159adu pro letectv\u00ed a vesm\u00edr (NASA).<\/p>\n<p>Pokud by rozt\u00e1l ve\u0161ker\u00fd led v Gr\u00f3nsku, zvedla by se hladina sv\u011btov\u00e9ho oce\u00e1nu o p\u0159ibli\u017en\u011b 7,4 m, jak uk\u00e1zala jin\u00e1 <a href=\"https:\/\/files.springernature.com\/getResource\/Shepherd%2041586_2019_1855.pdf?token=IULUvIufpS8AXE43riPpExKrcZMUcwpHIO0w4yhOno61RnG9Vz6%2Fr7GCrI5AcBi92o1n3tikPjKFkiYotkHNpNM75Zwrwg1JnULfD6ql3lYljEP1PF4WzW2ap8pUu%2FshuCh%2FZ3DLB4IVSRfpmhKqII7fsVg6ma3iSHwLRS5c3cduOB8ji4c2S%2F85fWyY%2FLMP6R1Se4bGQnT7HNP7lnlhp40M0VnqSPp7kwO%2Fuk2bUqwOAP3bddKBqhSCxN7QEwlnHAim4TYcF0YU44MduELZZivHfYC7tCw%2Bi9xQ25zmUZW9NyEFwkrvJqu8DvhVa0dE\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">studie<\/a>. Ve srovn\u00e1n\u00ed s 90. l\u00e9ty minul\u00e9ho stolet\u00ed odt\u00e1vaj\u00ed moment\u00e1ln\u011b ledovce v Gr\u00f3nsku sedmkr\u00e1t rychleji. To potvrdila <a href=\"https:\/\/files.springernature.com\/getResource\/Shepherd%2041586_2019_1855.pdf?token=IULUvIufpS8AXE43riPpExKrcZMUcwpHIO0w4yhOno61RnG9Vz6%2Fr7GCrI5AcBi92o1n3tikPjKFkiYotkHNpNM75Zwrwg1JnULfD6ql3lYljEP1PF4WzW2ap8pUu%2FshuCh%2FZ3DLB4IVSRfpmhKqIG0syESkctdS3RMlxWvXGjRXINmNlVDk%2FsGwICjXaIP56R1Se4bGQnT7HNP7lnlhp40M0VnqSPp7kwO%2Fuk2bUqwOAP3bddKBqhSCxN7QEwlnHAim4TYcF0YU44MduELZZivHfYC7tCw%2Bi9xQ25zmUZW9NyEFwkrvJqu8DvhVa0dE\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">studie<\/a> publikovan\u00e1 v lo\u0148sk\u00e9m roce \u010dasopisem Nature, jej\u00ed\u017e z\u00e1v\u011br byl, \u017ee zat\u00edmco v 90. letech ztr\u00e1celo Gr\u00f3nsko ro\u010dn\u011b v pr\u016fm\u011bru 33 miliard tun ledu, v minul\u00e9 dek\u00e1d\u011b to bylo v\u00edce ne\u017e 250.<\/p>\n<p>Kombinovan\u00e1 data z 26 nez\u00e1visl\u00fdch dru\u017eicov\u00fdch vzork\u016f dat nazna\u010duj\u00ed, \u017ee by do konce stolet\u00ed mohlo t\u00e1n\u00ed ledovc\u016f v Gr\u00f3nsku v\u00e9st ke zv\u00fd\u0161en\u00ed hladiny glob\u00e1ln\u00edho oce\u00e1nu o 7 a\u017e 13 cm.<\/p>\n<div class=\"su-youtube su-u-responsive-media-yes\"><iframe width=\"600\" height=\"400\" src=\"https:\/\/www.youtube.com\/embed\/6kmyq3ZUTFg?\" frameborder=\"0\" allowfullscreen allow=\"autoplay; encrypted-media; picture-in-picture\" title=\"\"><\/iframe><\/div>\n<p><em>Animace ukazuj\u00edc\u00ed kumulativn\u00ed zm\u011bnu v tlou\u0161\u0165ce ledovcov\u00e9ho p\u0159\u00edkrovu v Gr\u00f3nsku a p\u0159\u00edsp\u011bvek tohoto t\u00e1n\u00ed ke zv\u00fd\u0161en\u00ed glob\u00e1ln\u00ed hladiny oce\u00e1n\u016f. Je zalo\u017een\u00e1 na nam\u011b\u0159en\u00fdch datech 1992 a\u017e 2018 a ukazuje i projekci do roku 2100, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z p\u0159edpoklad\u016f IPCC. Animace:\u00a0University of Leeds\/Planetary Visions\/Technical University of Denmark (D\u00e1nsko)<\/em><\/p>\n<p>Gr\u00f3nsko p\u0159edstavuje \u00fazem\u00ed o rozloze\u00a02 166 086 km\u00b2, pro p\u0159edstavu, jedn\u00e1 se tedy o \u00fazem\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 27 a\u017e 28 \u010cesk\u00fdch republik. Trvale zde v\u0161ak \u017eije jen n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es 50 tis\u00edc obyvatel. Kolem 85 % celkov\u00e9ho \u00fazem\u00ed je trvale zaledn\u011bno. Form\u00e1ln\u011b se jedn\u00e1 o autonomn\u00ed \u010d\u00e1st D\u00e1nsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed. Krom\u011b toho, \u017ee se jedn\u00e1 o nejv\u011bt\u0161\u00ed ostrov na Zemi, se tak\u00e9 jedn\u00e1 o druh\u00fd nejv\u011bt\u0161\u00ed ledovec na sv\u011bt\u011b, po tom Antarktick\u00e9m.<\/p>\n<p>V \u010dasopise\u00a0<em>Science Advances<\/em> pak vy\u0161la studie vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed rovn\u011b\u017e data NASA, v r\u00e1mci kter\u00e9 byly vytvo\u0159eny t\u0159i modelov\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e mo\u017en\u00e9ho v\u00fdvoje t\u00e1n\u00ed ledovc\u016f v Gr\u00f3nsku. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed animace pak ukazuje jejich odhady do roku 2300. Tyto modelov\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e p\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed r\u016fzn\u00fd v\u00fdvoj emis\u00ed sklen\u00edkov\u00fdch plyn\u016f. V p\u0159\u00edpad\u011b nejhor\u0161\u00edho sc\u00e9n\u00e1\u0159e, tedy sc\u00e9n\u00e1\u0159e, ve kter\u00e9m se emise nijak nesni\u017euj\u00ed, p\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed \u00fapln\u00e9 rozt\u00e1n\u00ed gr\u00f3nsk\u00e9ho ledovce do 1000 let. U druh\u00e9ho sc\u00e9n\u00e1\u0159e, kter\u00fd po\u010d\u00edt\u00e1 se stabilizac\u00ed emis\u00ed do konce tohoto stolet\u00ed, odhaduj\u00ed odt\u00e1n\u00ed 26 a\u017e 57 % celkov\u00e9ho ledu do roku 3000. Posledn\u00ed, nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159, kter\u00fd po\u010d\u00edt\u00e1 se za\u010d\u00e1tkem poklesu emis\u00ed sklen\u00edkov\u00fdch plyn\u016f do konce tohoto stolet\u00ed, by mohl znamenat odt\u00e1n\u00ed ledovc\u016f v rozsahu 8 a\u017e 25 %.<\/p>\n<p><a href=\"https:\/\/chmibrno.org\/blog\/wp-content\/uploads\/2020\/03\/studypredict.gif\"><img fetchpriority=\"high\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter size-full wp-image-3320\" src=\"https:\/\/chmibrno.org\/blog\/wp-content\/uploads\/2020\/03\/studypredict.gif\" alt=\"\" width=\"800\" height=\"451\" \/><\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Podle nov\u00e9ho v\u00fdzkumu bylo lo\u0148sk\u00e9 l\u00e9to 2019 tak tepl\u00e9, \u017ee v Gr\u00f3nsku odt\u00e1lo rekordn\u00edch 600 miliard tun ledu a hladina sv\u011btov\u00e9ho oce\u00e1nu se zvedla o 2,2 mm za pouh\u00e9 dva m\u011bs\u00edce. Minul\u00fd v\u00fdvoj a projekci do budoucna si uk\u00e1\u017eeme i na n\u00e1zorn\u00e9 animaci. V Arktid\u011b byl rok 2019 rekordn\u011b tepl\u00fd. Studie ukazuje, \u017ee za obdob\u00ed [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":3322,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"jetpack_post_was_ever_published":false,"_jetpack_newsletter_access":"","_jetpack_dont_email_post_to_subs":false,"_jetpack_newsletter_tier_id":0,"_jetpack_memberships_contains_paywalled_content":false,"_jetpack_memberships_contains_paid_content":false,"footnotes":"","jetpack_publicize_message":"","jetpack_publicize_feature_enabled":true,"jetpack_social_post_already_shared":true,"jetpack_social_options":{"image_generator_settings":{"template":"highway","enabled":false},"version":2}},"categories":[3],"tags":[],"coauthors":[19],"class_list":["post-3318","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-pocasi","entry","has-media"],"jetpack_publicize_connections":[],"jetpack_sharing_enabled":true,"jetpack_featured_media_url":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-content\/uploads\/2020\/03\/iceberg-471549_1280.jpg","jetpack_shortlink":"https:\/\/wp.me\/pa1A1I-Rw","_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3318","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3318"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3318\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3323,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3318\/revisions\/3323"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3322"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3318"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3318"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3318"},{"taxonomy":"author","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.enviblog.cz\/blog\/wp-json\/wp\/v2\/coauthors?post=3318"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}