Snímky z družice Sentinel-5P aneb změna koncentrací NO2 oproti roku 2019 – ČR, Evropa, svět

Právě si prohlížíte Snímky z družice Sentinel-5P aneb změna koncentrací NO<sub>2</sub> oproti roku 2019 – ČR, Evropa, svět

O vlivu opatření proti šíření koronaviru na kvalitu ovzduší jsme zde psali již vícekrát. Nyní se podívejme, jak vypadají opět novější družicové snímky za totožné období v roce 2019 a 2020 a to jak pro Českou republiku, tak pro Evropu a i celý svět.

Zaměříme se na koncentrace oxidu dusičitého (NO2). Primárním zdrojem oxidu dusičitého je doprava, výrazný je také průmysl příp. další zdroje – vždy záleží na konkrétní oblasti světa. V České republice tvoří celková doprava, dle nejnovějších dat ČHMÚ z roku 2017, něco přes třetinu celkových emisí. Výrazný je také podíl veřejné energetiky a výroby tepla (25,7 %).

Než se podíváme na samotné družicové snímky je potřeba znovu zdůraznit, že na koncentracích znečišťujících látek má velmi významný podíl aktuální meteorologická a rozptylová situace, tudíž pokles nebo naopak nárůst nemusí nutně korelovat se samotnými emisemi. Při teplotních inverzích a nízkých rychlostech větru bývají koncentrace znečišťujících látek vyšší, obecně rozptylové podmínky hodnotíme tzv. ventilačním indexem. Stejně tak má vliv například směr větru, díky kterému se dostávají na určité místo i látky z jiných oblastí a to až přeshraničně (týká se především suspendovaných částic). Také srážky, ať už dešťové či sněhové kvalitu ovzduší zlepšují, protože dochází k tzv. mokré depozici a je také nižší míra resuspenze (víření jednou již usazeného prachu). V neposlední řadě je to právě teplota vzduchu, která udává intenzitu vytápění, které je největším zdrojem suspendovaných částic v ČR a zároveň se podílí i na emisích NO2.

V následující části článku uvidíte celkem 8 map, které jsem vygeneroval z dat ESA/Copernicus, z družice Sentinel-5P. Konkrétně se jedná o období 16. 3. až 8. 4. a to 2019 a 2020. K vyhlášení karantény v ČR došlo 16. 3. 2020, proto bylo vybráno toto datum. U map Evropy či světa je velmi dobře vidět markantní pokles a to zejména ve městech a průmyslových oblastech. Zde můžeme takřka s jistotou říci, že se nejedná pouze o výkyv v důsledku odlišných meteorologických podmínek. 3týdenní období a rozsáhlé území do jisté míry vyhlazuje jejich vliv. Navíc je vidět, že k poklesu došlo zejména v nejznečištěnějších oblastech v zemích přijímajících opatření. Nejednalo se o plošné snížení koncentrací.

U České republiky je situace složitější. Jedná se o výrazně menší území, než je svět, Evropa či USA. Při srovnání map ČR vidíme rovněž pokles v roce 2020 ve srovnání se shodným obdobím 2019. Data ze stanic imisního monitoringu jsou v tomto směru prozatím nejednoznačná. Pokud srovnáme období první poloviny března a druhé poloviny března, na některých dopravních stanicích došlo v druhé půlce měsíce k nárůstu, na jiných k poklesu. Dopravní stanice však nemají přiliš velkou reprezentativnost a koncentrace zde naměřené nelze vztahovat na rozsáhlejší územní celky (to můžeme dělat u stanic tzv. pozaďových). Družicové snímky poskytují méně přesné informace v nižším rozlišení, ale plošnějšího charakteru.

Co tedy je závěrem? Z družicových snímků jasně vyplývá, že v období 16. 3. až 8. 4. 2020 byly koncentrace NO2 výrazně nižší, než ve shodném období v roce 2019. To je vidět jak na mapě světa, Evropy, tak ČR. U České republiky ale vzhledem k velikosti území musíme být opatrní s hledáním příčin poklesu. Nemusí se nutně jednat o pokles v důsledku opatření proti šíření nákazy koronavirem, může se jednat o vliv meteorologických podmínek a celkové změny počasí typickou pro toto období (oteplování, prodlužování dne), což mj. vede ke změnám koncentrací přízemního ozonu, jehož koncentrace s koncentracemi NO2 také souvisí. Nejpravděpodobnějším scénářem je, že se jedná o kombinaci všech zmíněných vlivů, v tuto chvíli nedokážeme jednotlivé vlivy přesně kvantifikovat.

Bližší zhodnocení potenciálního vlivu provede ČHMÚ až po skončení opatření a to i s ohledem na meteorologické podmínky (především ventilační index), naměřenou intenzitu dopravy a další faktory, s využitím především dat naměřených pozemními stanicemi imisního monitoringuNíže uvedené družicové snímky je tedy nutno brát pouze jako orientační rozložení koncentrací NO2, v nižším rozlišení a bez jakékoliv indikace potenciální příčiny.

 

Srovnání koncentrací NO2 na území České republiky, období 16. 3. až 8. 4. 2019 a 2020. Zdroj: Sentinel-5P (Copernicus)

Srovnání koncentrací NO2 na území Evropy, období 16. 3. až 8. 4. 2019 a 2020. Zdroj: Sentinel-5P (Copernicus)

Srovnání koncentrací NO2 na území USA, období 16. 3. až 8. 4. 2019 a 2020. Zdroj: Sentinel-5P (Copernicus)

Srovnání koncentrací NO2 na světě, období 16. 3. až 8. 4. 2019 a 2020. Zdroj: Sentinel-5P (Copernicus)

 

 

Sdílet

Tento příspěvek má 4 komentářů

  1. Daniel Hauser

    Pekny obrazky, chtel jsem si podobne udelat pro Prahu, pozadal jsem za tim ucelem CHMI o data z automatickych mericich stanic, ale uz treti tyden marne cekam alespon na blbou odpoved na email.

      1. Daniel Hauser

        Diky za pomoc, mail jsem vam preposlal

  2. Radek Nedbal

    Dobrý den,
    jde pro zpracování snímků použít nekomerční sw? A v kterém jste to dělal vy? Děkuji RN

Napsat komentář